Bad joke [Michael Clifford fanfiction CZ]

Můj život se obrátil vzhůru nohama v momentě, kdy jsem ho poznala.
A pak se otočil o 180 stupňů, když jsem ho poznala doopravdy.

Život člověku hází klacky pod nohy a on se musí naučit, jak je přeskakovat dřív, než ho srazí dolů.
S milovaným člověkem je život vždy o něco jednodušší, ale co když Vám osud do cesty přivede něco, co tohle všechno zničí?

***

„Víš, co to znamená?" zamumlal tiše, tak, jak mu hlas stačil a zvednul pohled ke mně, vjímala se v nich spousta emocí. Bolest, odpuštění, touha, svoboda.
„Že už ti konečně můžu říct, bez toho aniž by to nebylo správné, jak moc tě miluju?" Usmála jsem se nevinně a on na mě šokovaně vyvalil oči a pak se mu na tváři postupně začal formovat obrovský úsměv, který mi vyrazil dech a nečekal na nic jiného, za týl si mě přitáhl k sobě a pevně spojil naše rty, na hodně dlouho.
„Taky tě miluju, Sue, strašně moc," zamumlal, když se naše rty na vteřinu odtrhly a pak zase srazily, v neutichající bouři našich pocitů a lásky, která byla hmatatelně přítomna.