The girl has no sense.

Toby ke mě udělal krok, přitiskl si mě na hruď a ruce obtočil kolem mého těla. Cítila jsem se příjemně v bezpečí. Políbil mě na temeno hlavy a svá ústa přemístil k mému uchu do kterého zašeptal.
"Navždy" šeptl a mnou projel mráz.
Odpoutala jsem se od něj a zvedla hlavu abych se mu mohla zahledět do jeho zelenkavých očí. On mě na oplátku také začal propalovat pohledem. Hleděli jsme si z očí do očí a mě se podlomily kolena. Naštěstí mě Toby stále objímal. Usmál se na mě a začal se pomaličku přibližovat. Stoupla jsem si na špičky, aby se nemuset tolik sklánět, protože proti němu jsem maličká bezbranná myška. Byl už tak blízko. Naše čela se o sebe opírala, naše dechy se mísily dohromady, špičky nosů se o sebe třely. Toby se opět začal přibližovat aby konečně přerušil tu miniaturní vzdálenost mezi námi, když v tom jsem uslyšela hudbu. A následně jsem se probudila.
"Sakra, proč teď?!" zaklela jsem a plácla s sebou zpátky do peřin.