Probudila jsem se na posteli.Byla ještě tma,takže odhadem mohlo být tak 3 v noci.Zvedla jsem se a šla do kuchyně,měla jsem hrouzou žízeň.Ze skříňky jsem vytáhla skleničku,nalila jsem vodu z kohotku a vypila jsem ji.Obrátila jsem zrak na hodiny,ano,opravdu bylo něco po 3.Najednou jsem slyšela nějaké zvuky...nechala jsem to být a šla jsem na balkon s krabičkou.Vytáhla jsem cigaretu,dala ji do úst a popotáhla jsem.Udělala jsem to tolikrát,až jsem se málem zadusila.Zase se opakovali ty zvuky.Rozhodla jsem se teda kouknout co tam je,nebála jsem se.Nikdo tam nebyl.Přišlo mi to dovný ale nějak jsem neměla v plánu to řešit.Vrátila jsem se do pokoje ke skříni.Bylo 6 ráno,za chvíli stávám do školy.Vzala jsem si teda černé džíny s dírou na koleni a šedé tričko.Navonila jsem se svojí oblíbenou voňavkou a s mobilem jsem si lehla na postel.Až v tu chvíli jsem si všimla že naproti mě je postel,kde leží,podle tvaru těla,nějaká paní,otočená směrem na druhou stranu,než ke mně.Mobil mi spadl na zem.Najednou mi přešel mráz po zádech.Cítila jsem,že mi začalo bít srdce a jakoby se krev zastavila.Jakoby se zastavil čas,jenom moje srdce pumpovalo.V tom okamžiku se rozsvítil mobil.Zase se rozmrazil čas.Na mobilu se mi ukazovala zpráva od Natky,mé kamarádky.V ní stálo:"Musíš mi pomoct.Mám problém.Jsi jediná komu věřím.Za 5 minut u Starbucksu.