Vrahova ukolébavka
  • Reads 391
  • Votes 62
  • Parts 6
  • Reads 391
  • Votes 62
  • Parts 6
Ongoing, First published Jan 07, 2016
Nejlepší umístění - Č. #4 v kategorii obecná fikce 
  
Claire už dávno ztratila jakékoliv naděje na lepší život. Po tragické smrti v rodině a nepříjemné nehodě zůstala s mnoha jizvami na duši, které vláčí za sebou jako věčnou kotvu trápení. Celý život žije ve stínu své nesmírně talentované a zdánlivě dokonalé kamarádky Charlotte, jejíž rodina se jí po smrti jejích rodičů ujala. Claire se ale po svém úrazu už nedokáže dostat zpět do kolejí života, stejně jako nedokáže přimět svojí raněnou nohu k zotavení a plnému fungování. Díky tomu tak končí doma, kde jen propadá vlnám frustrace z všemožného vypětí a depresí, které jí přivolává nečinnost. 
To se ale velice rychle změní, když Chatlotte unese jakýsi muž. Když se Charlotte dostane domů pro to, aby si sbalila věci a rozloučila se s ní, učiní Claire svoje doposud největší rozhodnutí: pojede místo ní. Nemá ale sebemenší tušení, že muž, který Charlotte unesl je dokonalým případem člověka nemocného na duši. Lidského netvora, kterého může vykoupit snad jen zvrácená forma lásky, kterou tak zoufale vyhledává.

21.1. 2018 - #4 v OF
All Rights Reserved
Sign up to add Vrahova ukolébavka to your library and receive updates
or
#636fikce
Content Guidelines
You may also like
You may also like
Slide 1 of 10
Teorie blázna | Dokončené cover
Mnoho šancí na lásku cover
One Bite of the Prince cover
Oneshoty cover
Zabiju tě, lásko  cover
He Waits III. ✔️ cover
Osobní deník Dr. Johna H. Watsona cover
Láska přechazí meze... cover
Překladatelka cover
Smrtijedské Storky cover

Teorie blázna | Dokončené

22 parts Complete

Už co si pamatuji, jsem měl slabost pro barvy. Většina lidí tuto moji zálibu nechápala, jelikož jsem je viděl vždy a všude, i pod pouhými symboly. Lidé mou diagnózu nazývají všelijak: porucha autistického spektra, vlastní svět, ten divný, němý, hloupý. Zvykl jsem si na to. Je marné přesvědčovat jednotlivce o opaku. A je troufalé pokusit se přesvědčit společnost. Já se o to pokusím. Možná je to až bláznivé, ale copak v očích jiných blázen nejsem? Mám však problém s mluvou. Bojím se vyjadřovat své myšlenky nahlas, občas se polekám vlastního hlasu, který neovládám tak, jak bych chtěl. Raději píšu. Je to jednodušší. Nebojím se, že udělám chybu, protože si vše mohu zkontrolovat. Tohle je má teorie barev a symbolů... 🔸🔸🔸 "Jenny," zašeptal jsem tiše jméno své vychovatelky. "Ano?" reagovala ihned, jako všichni. "Červená." "Jaké číslo?" Rozuměla mi. Chápala mou teorii. "Čtyři," s námahou jsem ze sebe dostal. Nepřicházelo žádné pokárání. I když byl symbol na obrázku zelený, ona v něm viděla to, co já. Nebo se alespoň snažila. *** #5 v Obecná fikce #3 v Obecná fikce #2 v Obecná fikce