Jötunheim- Na zasněžené pláni se procházela drobná dívka. Za jejími bosými chodidly zůstávali stopy a přestože bylo několik stupňů pod nulou, ona měla jen slabé kalhoty a korzetové tílko do poloviny břicha. Její modré zasněžené vlasy vlály v ledovém vichru. Normální člověk by měl strach, že narazí na Jötunského obra, nebo nějakou jinou obludu, ale ona nebyla normální člověk. Byla to rodilá Asgarďanka.
Byl to rok po té co ji všeotec Odin jmenoval na bohyni lásky a krásy. Všichni od ní čekali, že bude chodit oblečená do zlatem zdobených šatů, bude se účastnit bálů a večírků, bude hovořit vznešeně a protahovat slabiky. Ale ona místo toho běhala po paláci bosky a oblečena do jednoduchých černých kalhot a hnědých triček, místo oslav a večírků radši střílela z luku a dávala si zápasy s muži, kteří ani nevěřili, že ona ten obrovský asgardský meč uzvedne. Smála se každé blbosti a používala nespisovný slova. Každý týden potajnu chodila na Jötunheim a hrála si ve sněhu. Vždy vsak použila kouklo neviditelnosti, přeci jen, kdyby se na ni vrhlo 10 obrů, asi by to nedala.
All Rights Reserved