Umět žít je umění

Cítila jsem v mých ústech jeho vůni vůni máty a koly, nevěděla jsem jak jdou tyhle dvě pří chutě dohromady, bylo to drsné a přitom něžné...
Naše rty se vášnivě spojovaly a my se zoufale snažili přitisknout se ještě blíže k sobě, aby naše těla napodobila to dokonalé splynutí našich úst. Pohyboval s nimi proti mým něžně a prudce zároveň, a mně se podařilo ho napodobit. Z úst mi uniklo několik zasténání, které do sebe "beznadějný" hladově vpíjel. Líbali jsme se a líbali v každém možném úhlu, ale zároveň jsme se snažili ovládat, abychom nezašli dál.
Líbali jsme se tak dlouho, až jsem už necítila rty a byla jsem tak vyčerpaná a udýchaná, že jsem ani nevěděla, jestli se ještě líbáme, nebo už ne.
Korektorka: DoraTakara