Ten den byl ve Storybrooke-u jako každý jiný. V oknech se svítilo a většina lidí právě seděla u večeře. Nikdy bych nečekala že se ten den snad něco změní. Že mi snad sudičky vyvěštili ten den. Den kdy se u mé postele mihl stín za kterým se skrýval chlapec. Chlapec který mě vzal tam kam bych to nikdy nechtěla. Kluk kterého jsem nesnášela a přesto jsem ke konci změnila názor. Chlapec jehož jméno se mi vrylo do paměti jako jo vypálená značka. Peter Pan. A místo které mi stále našeptával do ucha. Země Nezemě. 9.4.2016- #19 in Povídky ♥ Cover by @RaichiaAll Rights Reserved