Bezesný
  • Reads 3,100
  • Votes 323
  • Parts 21
  • Reads 3,100
  • Votes 323
  • Parts 21
Complete, First published Jan 20, 2016
„Spal jsi v posledních dnech vůbec? Kromě teďka než jsem tě vzbudila mým lehkým pádem?"
„Nevím."
„Sakra, proč si to děláš?"zeptala jsem se a mírně zvýšila hlas.
„Protože nechci spát. Ne dobrovolně"
„Blbost. Každý by nejradši prospal celý svůj život. Teda alespoň já,"zamyslela jsem se a posadila se vedle něj na postel. 
„Já nejsem ale Růženka,"namítl a já se rozesmála.
„Vážně nejsi?"poškádlila jsem ho. „Nevyhýbej se tématu ale. Proč nemůžeš spát?"naléhala jsem. 
„Protože nesnáším pocit, že nevím co se děje kolem mě když mám zavřené oči,"odpověděl jakoby to byla naprostá samozřejmost.
„Takže se vlastně bojíš tmy?"zeptala jsem se zaujatě.
,,Ne, tmy ne,"namítl. „Bojím se snů. Bojím se, že se naplní. Bojím se, že se stanou realitou."
Překvapeně jsem na něj hleděla. „To jsou pověsti. Blbé pověsti, které si lidé vymysleli. Ikdyž. Jednou se mi ve 3. třídě zdálo, že jsem se počůrala na vařejnosti a druhý den se tak opravdu stalo,"svraštila jsem rádoby zamyšleně obočí.
Zacukaly mu oba koutky a nad pravým se objevil ďolíček. „Tak vidíš. Můžou to být obrazy do budoucna. Nějaká poselství ."
Zakroutila jsme hlavou a vstala. 
„Kam jdeš?"zeptal se a já si všimla kapku smutku v jeho hlase.
„Ven, projít se,"odpověděla jsem a zapla si černou, koženou bundu. „A ty jdeš taky."
„Proč se chceš v 10 hodin večer procházet? To není zrovna tvůj styl," zavrtěl nevěřícně hlavou.
„Chci tě pořádně utahat a unavit, aby jsi pak v klidu usnul beze snů."
„Stejně se budu každých pár minut budit".
„Tak to se holt nedá nic dělat a já budu nucena strávit noc s tebou a odhánět ty strašlivé, naplňující se sny."
Překvapeně na mě pohleděl.
„Tak jdeš nebo ne?"nadzvedla jsem tázavě obočí, podala mu ruku abych mu pomohla vstát. Chvíli na ni beze slova hleděl a pak ji příjmul.
All Rights Reserved
Sign up to add Bezesný to your library and receive updates
or
#580příběh
Content Guidelines
You may also like
Řízeni adrenalinem by Balu512
65 parts Complete
„Jdeš tancovat?" Zeptal se jí a nechal jí dopít jeho pivo, které mu vytrhla z ruky. „Jasan, Kira by mě tu stejně nenechala celý večer jen tak postávat." Mikla útlými rameny. „To tvoje tancování spíš připomíná předehru dvě vteřiny před šukačkou. Ví vůbec vaši, že ještě nejsi v postýlce a dávno nesvíráš plyšového medvídka při spinkání?" Žvatlal jsem na ní jak na mimino. Bylo na ní vidět, že do teď o mé přítomnosti neměla ani páru. Můj hlas jí na chvíli zarazil, ale rychle se zapamatovala a s falešným úsměvem se ke mně a klukům otočila. „A ví policajti, že svou jízdou ohrožuješ nevinné babičky na přechodu?" Ušklíbla se a přiklonila se blíž ke klukům. „Pánové, neříkejte mi, že jste zase s tímhle tím," prstem zakroužila směrem k mé osobě. „Zase přijeli." Snažila se šeptat, ale musela mluvit dost na hlas, aby překřičela okolní hudbu. „Viděla jsem ho řídit a není to zrovna dvakrát hezký pohled." Jack s Joem to nevydrželi a vyprskli smíchy. John se snažil zadržet smích, ale pohrával na plné čáře, za to Mark se nestydatě řehtal na celé kolo. ... Tenhle příběh není ničím originální. Je psán pro duše, co si chtějí odpočinout od vážné literatury a hledají jen něco nenáročného, co jim zpříjemní čas. Jedná se o můj první pokus o psaní z pohledu jeho a jí, tak třeba si to někdo přečte... v příběhu se vyskytují: gramatické chyby, sexuální scény, vulgarismy atd...
You may also like
Slide 1 of 10
Deliverance of the counterattack [cz překlad] cover
PRVNÍ LAJNA cover
Řízeni oxytocinem cover
I sny se občas plní  cover
Král školy  cover
Řízeni adrenalinem cover
Feelings for you  cover
Fading Colors cover
Hockey revenge cover
A Frozen Flower [ Terbit ] cover

Deliverance of the counterattack [cz překlad]

138 parts Ongoing

Toto dílo není moje jen poskytuji překlad. Popis: Mít zmetka se dvěma tvářemi jako milostného rivala není děsivé... Děsivé je, že ten zmetek má navrch - reinkarnuje se jako jeho malý bratr! Kvůli „bratříčkovi" byl sveden jeho milenec, dědeček strašlivě zemřel, rodinný podnik byl zabrán a ke všemu byl spoután řetězy a uvržen do vězení. V noci před propuštěním ho však uprostřed zmatku přemohl muž a přešel do jiného stavu. Poté, co se dostal z vězení, se znovu vrátil; otevřel si restauraci a při výchově svého dítěte vydělal jmění. Žil pulzující život, ale rozhodně se nezapomněl vypořádat se svým příšerným bývalým a zmetkem.