21 partes Continúa Nikdy jsem nevěřil na zakázaný věci.
Pokud jsem něco chtěl, vzal jsem si to. Hudbu, respekt, život, co jsem si vysnil. A jestli někdo nesouhlasil? To byl jeho problém, ne můj.
Jenže pak přišla ona.
Adriana. Sestra člověka, kterej mi roky kryl záda, kterej by za mě šel klidně do pekla. A právě proto bych na ni neměl ani pomyslet. Jenže já to udělal. Stačil jeden její pohled, jeden úšklebek, kterej mi jasně říkal, že mě nesnáší. A paradoxně mě to přitáhlo víc než cokoliv jinýho.
Nebylo to správný. Nebylo to chytrý. Ale pokaždý, když jsme spolu mluvili, cítil jsem, jak mezi náma něco praská. Nenávist? Možná. Přitažlivost? Kurva jo.
Její bratr by mě zabil, kdyby se to dozvěděl. A možná by měl. Protože já nejsem dobrej člověk. Ale ona... ona mě dokázala rozložit jediným slovem.
Tohle není příběh o tom, jak jsem si našel holku.
Tohle je příběh o tom, jak jsem si zamiloval někoho, koho jsem nikdy neměl mít.
