Dvě minuty ✓

Reads 30,380
Votes 4,636
Parts 11

Reads 30,380
Votes 4,636
Parts 11

dead love lucy povídka short story two wattys2016

Dvě minuty.
Krátké dvě minuty života.
Máte dvě minuty. Jaká budou vaše poslední slova?


shortstory by: ElleMcDee (20. 2. 2016)
cover by: @Monii3155All Rights Reserved

dead love lucy povídka short story two wattys2016

Table of contents

11 parts

#73povídka

Content Guidelines

You may also like

6 LET BEZ VZDUCHU.✅ by DavidLiamNachlinger

Škrábu po zdi svými nehty, které jsou okousané a od krve. Proudí mnou chlad ze studené podlahy, ale už jsem si za ten čas zvykla. Ani nevím jaký je den, natož abych věděla, jaký je rok. Venku slyším ptáky zpívat jejich již známou veselou písničku. Mně bohužel do zpěvu není. Pořád se snažím přizpůsobit podmínkám, kterým čelím, ale nejde to.  Nad hlavou již slyším skřípání podlahy a vidím jak se prohýbá. Už přichází.  Jako vždy otevře dveře od temného sklepa, ve kterém se nacházím. Hodí mi sem kus chleba a sklenici vody, jak kdybych byla ta nejhorší osoba na světě, která si nezaslouží normální teplé jídlo.  Žaludek se mi vždy sevře, když ho vidím. Jak kdyby místo svého obličeje měl obličej nějakého ďábla. Můžu odpřísahnout, že i Hitler by se ke mně choval lépe. Ten by mě aspoň jednoho dne nechal chcípnout v plynové komoře. Dosáhla jsem vrcholu největšího ponížení. Přeji si dvě věci. Umřít a nebo se z tohohle pekla dostat. Cítím ve vzduchu, jak si ta svině nahoře dělá slaninu s vejci. A pozor! Už jde směrem ke sklepu, kde se nacházím! Otevírá dveře a ušklíbá se na mě. Jak já bych mu jednu vrazila! Dokutálel se k mé postavě, která už se přestala bránit. Nastavila jsem se sama od sebe, protože už jsem na to byla zvyklá. V mém těle už se nenacházela ani jedna emoce. Už jsem na to neměla sílu. A asi už ani nikdy mít nebudu.

[Dokončeno ✔] Průvodce LGBT+ a tímto účtem - obsahuje vysvětlení termínů využívaných v rámci LGBT komunity a odpovědi na některé často kladené otázky. (Přeloženo z originálního Free The LGBT)

Do you remember me? *texting* //h.s., l.t. by strangeAngie

I_hate_my_life: Pamatuješ si mě? Harold's_banana: Ne? I_hate_my_life: To jsem si myslel(a) Harold's_banana: A kdo jsi? I_hate_my_life: To ti říct nemůžu Předem se omlouvám za všechny chyby. _Tento příběh je vymyšlený_ Story by: strangeAngie Cover by: 123KATYA3210 ∞ StrangeAngie ∞

Tady v této 'sbírce' najdete jednokapitolové bonusy ke všem mým příběhům, protože nejsem schopná se rozloučit s mými postavami. Opravdu jiný důvod to nemá. Snad si užijete návrat ke starším příběhům!

Celá povídka bude z pohledu Davida. Marie "Mery" Černá je sama na svýho pubertálního bráchu Kida. Rodiče jim před necelými 2 měsíci zemřeli při dopravní nehodě, kterou zavinil opilý řidič. Mery s rodiči už nebydlela, ale jezdila za nimi často na návštěvu a podnikali spolu plno výletů a užívali si všichni chvíle spolu. Mery i se svým bráchou Kidem se přestěhovali z Pardubic do Rubavy, aby jim místo nepřipomínalo rodiče. Jak bude Kid bránit Mery před Davidem, který je děvkař a otočí se za každou sukní? To se dozvíš tady 😊

Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Seberte své poslední síly, ať jste kdokoli. Boj za svobodu čeká nás všechny. Dovolili nám pocítit záblesk naděje, umožnili nám spatřit skutečný svět, ale pak stačilo pouhé lusknutí prsty a veškeré naše iluze se rozplynuly. Nikdy jsme skutečně nebyli volní, oni pouze chtěli, abychom si to mysleli. Zhroutilo se všechno od základů. Pro ostatní ve Městě jsme teď mrtví, nikdo nás hledat nepřijde. Sektory byly pouhým začátkem. Nyní nás čeká poslední cesta. A tentokrát nebudeme hledat východ, nýbrž smysl toho všeho a odpovědi. (21. 12. 2018 - 10. 02. 2022)

Ve světě, kde má každý svoji spřízněnou duši, jsou chlapci Nate a Rory spojeni už od narození. Můžou spolu komunikovat pomocí zvláštního pouta, které jim umožňuje vidět, co si ten druhý napsal na kůži, jelikož se to objeví na jejich vlastní. Nate a Rory jsou velmi odlišní a často se neshodnou, avšak osud je opakovaně svede dohromady, což vytvoří silné přátelství, které vyvrcholí v něco, čemu ani jeden z nich nedokáže zabránit. únor 2017 - únor 2018

Vrah na útěku {Ereri/Riren} ✔ by KRockNihgt

Eren se potká tváří tvař vrahem... Co ho kdysi hlídal....

Byla nebyla jedna princezna. A ta princezna si podupala korunku, protože jako správná California nikdy netolerovala konvenční záležitosti. *** Čtvrtý bonusový díl Californie. Všechna práva na cover, příběh, motivy, hlavní téma a postavy VYHRAZENA. Kopírování a jiné zneužití, nedejbože vydávání za své, trestám důtkami a nahlašováním! © Stéf Skurková 2016 16/2/2017 - 1. místo v kategorii Povídka

Kočičí Válečníci:Příběh Bílé Hvězdy by Lunazezakonsmecky

~Vážně to chceš slyšet ? Příběh plný utrpení, slz , zklamání a depresí ? Příběh o jedné zničené kočce co chtěla mít jen trochu štěstí ?~ Bělunka vyrůstala ve Slunečním Klanu jako úplně normální, šťastné kotě. Přesto se ale její cesta obrátila na stranu zla. Na stranu vraždění. Co se stalo ? Jak se mohlo stát že se z tak milé , hodné a jen trošku namyšlené kočičky stala zrůda ? Spoustu koček o ní mluvilo jako o bestii. O vražedkyni bez citů. Ale jaká je pravda ? Co se stalo že byla taková ? Opravdu neměla žádné city ? Čím si tahle kočka musela projít ? Pojďme se podívat na příběh Bílé Hvězdy , jedné z nejkrutějších velitelek Slunečního Klanu. UPOZORNĚNÍ: Slabší postavy tohle radši nečtěte , v příběhu se objeví násilí , mučení a krev !!

6 LET BEZ VZDUCHU.✅

Škrábu po zdi svými nehty, které jsou okousané a od krve. Proudí mnou chlad ze studené podlahy, ale už jsem si za ten čas zvykla. Ani nevím jaký je den, natož abych věděla, jaký je rok. Venku slyším ptáky zpívat jejich již známou veselou písničku. Mně bohužel do zpěvu není. Pořád se snažím přizpůsobit podmínkám, kterým čelím, ale nejde to.  Nad hlavou již slyším skřípání podlahy a vidím jak se prohýbá. Už přichází.  Jako vždy otevře dveře od temného sklepa, ve kterém se nacházím. Hodí mi sem kus chleba a sklenici vody, jak kdybych byla ta nejhorší osoba na světě, která si nezaslouží normální teplé jídlo.  Žaludek se mi vždy sevře, když ho vidím. Jak kdyby místo svého obličeje měl obličej nějakého ďábla. Můžu odpřísahnout, že i Hitler by se ke mně choval lépe. Ten by mě aspoň jednoho dne nechal chcípnout v plynové komoře. Dosáhla jsem vrcholu největšího ponížení. Přeji si dvě věci. Umřít a nebo se z tohohle pekla dostat. Cítím ve vzduchu, jak si ta svině nahoře dělá slaninu s vejci. A pozor! Už jde směrem ke sklepu, kde se nacházím! Otevírá dveře a ušklíbá se na mě. Jak já bych mu jednu vrazila! Dokutálel se k mé postavě, která už se přestala bránit. Nastavila jsem se sama od sebe, protože už jsem na to byla zvyklá. V mém těle už se nenacházela ani jedna emoce. Už jsem na to neměla sílu. A asi už ani nikdy mít nebudu.

More details