*Nenávidím tě,* říkaly mé oči. Nakonec znovu promluvil. „Víš co teď s tebou budu muset udělat?" Zavrtěla jsem hlavou. Stačilo jen vstát. Ale... Strach ovládal prakticky celé mé tělo. Připadala jsem si jako myš uvězněná ve sklenici i přesto, že jsem se mohla rozeběhnout na všechny strany. „Bojíš se?" zeptal se hluboký mužský hlas. „Ne," odpověděla jsem pevným hlasem a zároveň si pomyslela: *Jen mám strach.* #2016 - 9.2.2017