Hra - a já jsem ten nejtěžší level!

(Jen pro začátek chci upozornit, že tento příběh není ani tak zajímavý dějem, jako spíš vývojem postav a jejich vztahy mezi sebou.)

Píše se rok 2037 a já jsem dcerou jednoho z nejbohatších mužů ve státě. Můj otec prohlásil, že je nejvyšší čas, abych si vyhlédla budoucího ženicha nebo partnera, abych se měla o koho opřít, přestože je mi teprve sedmnáct.
Jenže já o nikoho nestojím. Do svého života přece nepotřebuju chlapa, který by mi rozkazoval a snažil by se mě ochočit. Protože já odmítám podlehnout. Nechci se kvůli nějakého chlapovi chovat jinak. Nebudu se měnit.
Zní to možná trošku jako pohádka o princezně, které otec uspořádá ples, aby si vyhlédla nějakého prince, který převezme celé království. A upřímně, možná se to tomu trošku podobá. Jenže já nevěřím tomu, že bych svůj názor na vdávání a opačné pohlaví obecně změnila za jediný večer, jak to bývá u princezen v pohádkách.
Ty často tvrdily, že se vdávat nebudou, ale pak pohlédly princi do očí a jejich názor se náhle změnil. Nevěřím, že by se mi stalo něco podobného. Nejsem princezna.
A tak můžu jen doufat, že to skončí tím „a žila šťastně až do smrti" jako v pohádkách. To bych si přála.