Ve škole jsem každýmu úplně ukradená. Každý se mi směje díky mojich rovnátek . Jednoho dne ale přišel do třídy ten nový kluk..a já jen stála s otevřenou pusou a jen jsem řekla: Wow... Měl krásné černé vlasy jako uhlí , oči červené jako granátové jablka a jeho pleť byla bílá jako zeď , ale mě se líbí.. Jelikož všichni seděli seděli spolu a já jediná sama, musel sedět semnou. Po pár minutách jsme si začali dobře rozumět a nebyla by jediná minuta bez toho, aby jsme si chvíli něco neřekli. O přestávce na mně zase křičeli a smáli a ten kluk co vedle mně seděl mi pošeptal : neboj, dojde na ně. Sice jsem to moc nepocholila , ale doufala jsem, že to myslí dobře. Druhý den ale nepřišli dva lidi který byli ale fakt zlí. Chyběli několik měsíců a stejně nikdo