Trnitá cesta

Hlavní brána věznice se za mnou zavřela, měla jsem za sebou první kroky na svobodě. S sebou jsem si odnášela jen vzpomínky na Vivian, osm stehů na levém boku, pár modřin, naražená žebra a vykloubené rameno z poslední rvačky, která byla prý uspořádána na počest mého odchodu. Civilní šaty na mně, po těch sedmi letech, jen visely a bylo na první pohled jasné, že jsem před tím měla o několik čísel větší velikost, než bych potřebovala právě teď.
Už jsem zdaleka nebyla tou šedou myškou, stala se ze mě samostatná mladá žena, která věděla jak naloží se svojí budoucností.

Už od mala se život s Emmou Sulivenovou nemazlil a nakonec skončila ve vězení.
Kdo za to může?
Jaká bude její další cesta životem?
Dostane se z vlivu despotického otce?
Najde nakonec štěstí?