Tajný experiment se nezdařil. Zmutovat ještěra a vytvořit nový druh podobný dinosaurům nevyšel. Oprava: Vyšel. Ale až příliš dobře.....
Subjekty, vybavené tesáky, drápy, rychlostí a bůhví čím ještě, utekly ze základny a vraždí všechno, co se jen pohne. Svět se ocitl v chaosu. Mohl by nový živočišný druh vytlačit dosavadního vládce planety? Do tohoto problému se zapletla i Keira. Zůstala sama. Rodiče jí zemřeli, když byla ještě malá. Sirotčinec ve kterém vyrůstala napadla skupinka oněch raptorů. Ona byla jediná, kdo se zachránil. Za pomoci Rena. Kluka, který ji odvede do tábora přežívajících. Ale co bude se Zemí? Přežije Keira? Jak stroje na zabíjení zastavit?
----------------------------------
Vytáhl ze zadní kapsy opasku u kalhot zbraň a zamířil. Jeden ještěr měděné barvy se rychle rozeběhl a mohutným skokem překonal převrácený stůl. Vycenil zuby a připravil se k útoku. Další dva odběhli zadní chodbou a ten poslední se hnal za uklízečem, který odhodil koště a s křikem uháněl pryč od krvelačné bestie z nočních můr. Ozval se výstřel a ohlušující řev zraněného tvora. Ten klepal hlavou pár metrů od nás, až všude stříkala rudá krev z jeho prázdného očního důlku. Ani jsem nepostřehla, jak se mému ,,zachránci" mohlo podařit tak přesně a bezchybně trefit. Další výstřel.... Raptor, nebo co to vlastně bylo, zavrčel a zřítil se k zemi. Z boku mu stékaly potůčky krve a tvořily na zemi temnou kaluž. Jeho dech slábl, a když byl již hodně mělký, srdce netvora přestalo bít úplně.....
,,Je mrtvý...." Zašeptala jsem a podívala se klukovi přes rameno, abych měla lepší výhled na měděného ještěra.
,,Smrt je jenom začátek...."
Je čas sestoupit z hor...
Není radno cestovat horami. Kromě loupežníků, pytláků a otrokářů se totiž v Górských lesích potuluje i tajemná postava. Čas od času se ukáže v údolí či zajde do vesnice, ale pak vždy zmizí v hlubinách lesa. Místní se ho bojí, neboť tam, kde se objeví, přijde i neštěstí a smrt. Říká se, že nejí a nespí, že vládne mocnými silami a jeho jedinými společníky je démonický kůň a zkrvavený meč.
Je však strach oprávněný?
Na první pohled hrubý a neotesaný muž, který bloudí horami, je vším, jen ne bubákem, kterým se straší děti. K životu přistupuje po svém a naprostá samota mu umožňuje být tím, kým být chce: neohrožený bojovník, nezávislý tulák a hlavně nenapravitelný cynik, který se čelem staví k tomu, co mu život uchystal.