Po bombardování města v USA se vytvořily tři skupiny na ochranu města vedlejšího, jenže nepřátelé se vypařili a základny jednotlivých skupin mají potíže...
Sebastian Gold (Springtrap) uprchne ze zajetí základny Zelených, aby se dostal na Modrou základnu za svým bratrem Alfredem (Golden Freddy). To ale způsobí mnoho komplikací - zákeřný Christian (Foxy) začne střádat podezřelé plány, staří kolegové z vymizelé Rudé skupiny se objevují tam, kde nemají co dělat, Zelení se ze všech sil snaží přežít a nepřítel se blíží...
Tak co? Kdo vyhraje?
...
Příběh s FNAF postavami v sci-fi světě!
Hra Five nights at Freddy's společně s většinou charakterů v této knize patří Scottu Cawthonovi, jména pro animatroniky (a bonusové postavy) však nikoli, ty patří mně.
Doporučuji začít číst od kapitol s názvem Úprava. Je také lepší si v mé další knize (Náhodné jednodílovky) najít povídku Sebastianův útěk, kterou možná budete potřebovat k pochopení knihy (nacházejí se tam ovšem zatím neopravené nesmysly, takže vše je později vysvětleno i v této knize). A taky si najděte na mém profilu (zatím neopravené) knihy Springtrapova minulost a Plushtrapova minulost.
S čím se musíte smířit, než začnete číst:
a) předem nedomyšlený příběh → nesmyslné zápletky, zbytečné události, fake news, nečekané změny,...
b) moje blbost → hlouposti, opakující se věty, chyby,...
c) složité téma → příběh ne tak úplně podle vašich představ.
George se na mě ze své výšky zaujatě podívá a vyzývavě zvedne obočí, jako kdyby mi chtěl naznačit, že jestli ho chci, budu pro to muset udělat víc. Natlačím ho proto na zeď a než si to stihnu rozmyslet, vrhnu se na jeho rty. Tím ho asi trošku vyvedu z rovnováhy, protože nejdřív jen překvapením zalapá po dechu a stojí strnulý na místě. Po dvou vteřinách mi ale zasténá v odpověď do úst a rozevře rty, abych k němu měla lepší přístup. Vkloznu mu rukama do rozcuchaných vlasů a sevřu je v pěst, až ze sebe znovu vydá ten zatraceně přitažlivý chraplavý zvuk.
***
Nikdy jsem na ty kecy o lásce na první pohled, načasování nebo snad osudu nevěřil.
Když ale uvidím kudrnatou holku, která stojí s rozcuchaným drdolem naproti přes ulici, zatají se mi dech.
Je to jako kdyby se čas zpomalil a já přestal vnímat svět kolem sebe.
Moje srdce začne bít rychleji.
Zajímavé je, že mi k tomu stačí pouze úsměv, který se na pár vteřin mihne přes její tvář, než zmizí v budově za sebou.
A i když to zní šíleně, je mi jasné, že se s ní musím za každou cenu seznámit.