Byla tma a všude kolem jen ticho, to ticho jakoby křičelo a tma žádné hvězdy, jen občas někdo zahlédl malý záblesk světla, které prosilo o pomoc, ale kdo pomůže, když už ani na světlo nevěří. Hodiny ubíhají velice pomalu, ale i přes tu tíseň, kterou tma přináší, odbíjí hodiny a slunce začíná vycházet. Ale i přes to světlo, které slunce vydává je všude šero. Ticho už zdejší obyvatelé města Lafenk nemučí svojí obrovitou přítomností. Tento příběh je od mojí mladší sestřičky :D :D . Tak snad se bude líbit.