Minecraft

Jmenuju se Lisa, Lisa Johnsová. Je mi 17 let. Do nedávna jsem žila docela normální život, až jednou, když jsem šla na procházku se svým psem Artym. Byl večer a já šla parkem. Najednou vedle cesty zastavila černá dodávka a vystoupilo z ní asi 5 mužů... Ocitám se ve tmě a říši snů...

Scarlet žila spokojený život, dokud se nedozvěděla, že si ji po tolika letech bere na léto do péče její biologický otec, který se o ni už dlouhá léta nestará. Sice jí to přijde zvláštní, ale nemá na výběr a tak vyráží vstříc Los Angeles, aby se s ním znovu setkala tváří v tvář. Jenomže co když Scarlet zjistí, že její otec nyní žije nový život s novou rodinou? Cover by: @Ádis_Okami

Jedenáct let žiju sama s tátou bez mámy, neboť zemřela na rakovinu. Táta od té doby nechce znát žádnou jinou ženu. Ale co se stane, když po letech potká Paige a vše se změní? Budeme se muset přestěhovat z Ameriky do Anglie a začít nový život s Paige a jejími třemi syny. Jak to vše zvládnu? A co se stane, když se mi jeden z bratrů dostane pod kůži? Varování: V příběhu se můžou vyskytovat sexuální a vulgární scénky. 16.2.2018 #13 Romance 13.4.2019 #2 Bolest

Byla jsem normální holka, která měla úžasný kamarády. Stačil jeden okamžik a najednou jsem byla holka, která nežije v Anglii, ale v Austrálii. Jak to dopadne? Ještě ke všemu, když mám mít nevlastního bratra? Všechno tohle se dozvíš pouze tady. Klikni na "ČÍST" a ponoř se do mého příběhu. ***** Místa jsou většinou pravdivá jen přeložena do češtiny a v závorce napsaná v originále.

Věděla jsem, že to myslel vážně a že za to nemohl. To ta jeho porucha, ale... bála jsem se ho. Děsně jsem ho chtěla uklidnit, trhalo mi to moje měkký srdce, když začal vzlykat. Nemohla jsem... Moje tělo se nekontrolovatelně třáslo strachy jen díky jeho blízkosti. Natáhla jsem k němu třesoucí ruku a projela mu jí ve vlasech. Stuhl a nadzvedl hlavu. Okamžitě jsem ruku stáhla zpátky, ale on ji chytl do té své. "Omlouvám se," zašeptal znovu a něžně mi políbil hřbet ruky. #20 v Teen Fikce - 3.9. 2017 Cover: @tereza172

On střídal holky jako ponožky. Ona nikdy nikoho neměla. On si užíval mejdany skoro každý den. Ona sama seděla na posteli a brečela. On měl všechno, co chtěl. Ona ani neměla domov. On si jí vzal k sobě a tak to všechno začalo. 24.8. #2 v romance

Hunter Black je nabubřelý vysokoškolák, co ho zajímá jen hokej a holky. Nebo teda aspoň do doby, než pozná sestru svého úhlavního nepřítele. Lydie Wilsonová je krásná, chytrá a nezávislá holka, co má nejradši svůj klid u knížky, seriálu nebo vaření. Její brácha, kapitán basketbalistů, pro ni znamená celý svět. Nebo teda aspoň do doby, než pozná jeho úhlavního nepřítele. Jejich vztah započne jako pouhé přátelství. Oba mají pocit, že tomu druhému můžou svěřit naprosto cokoli. Mají společné záliby, navzájem se učí nové věci. Jenže jak to tak mezi klukem a holkou bývá, začnou cítit něco víc. Ona ho nemůže vidět s jinou a jeho představa, že je na rande s jeho spolubydlícím, přivádí k šílenství. Může tohle vůbec dopadnout dobře?

Nikdy jsem o svém otci neslyšela. On se nezajímal o mě a já se nezajímala o něho. Věděla jsem pouze to, že se jmenuje Mason Wakefield a bydlí v New Yorku. Teď, když moje máma zemřela, se musím k němu přestěhovat. New York je velké město a otec mi přidělí řidiče, kterého nemůžu vystát a on nemůže vystát mě. Co se stane, když spolu začneme trávit víc a víc času? 30.9.2019//7.8.2020

Chloe byla spokojená se svým životem, dokud jí a jejím dvěma bratrům rodiče neoznámili, že se budou stěhovat. Chloe se nikdy nezajímala o přátelství nebo lásku. Vždy jí stačili její milované knihy a bratři. Všechno se ale změní, když jí do života vtrhne energická kamarádka, které slovo nuda nic neříká. Ale hlavně se objeví on... Ten díky němuž už nic není jako předtím. --- „Oba to pochopí, uvidíš. Chloe, prosím, dej mi šanci." Zašeptal a vzal mě za ruku. Podívala jsem se do těch krásných zelených očí plných naděje a přemýšlela, co mám říct. Opravdu jsem chtěla říct ano, ale není to dobrý nápad. Taky jsem ale nechtěla říct ne, protože jsem věděla, že ho to zlomí a to jsem nechtěla. „Proč?" vyrazila jsem ze sebe. Nechápavě zamrkal a pravděpodobně přemýšlel, o čem to mluvím. „Proč chceš šanci. Vždyť nechodíš s holkami, tak proč já?" zeptala jsem se. ...

Prudce se otočil a podíval se mi překvapeně do očí. Zvedl svou dlaň a opatrně mi ji položil na tvář, jako by se bál, že se mu vytrhnu. Palcem mě jemně pohladil po líčku. V žaludku se mi rozletěli motýlci. Vzrušením jsem málem zapomněla dýchat. Trochu se ke mně naklonil. Stále mi hleděl do očí a jako by v nich hledal svolení. Nepatrně jsme kývla. Naše rty se začaly pomalu přibližovat, až se nakonec spojily.