II. Dům ze skla

II. Dům ze skla

  • WpView
    Reads 409
  • WpVote
    Votes 45
  • WpPart
    Parts 9
WpMetadataReadOngoing
WpMetadataNoticeLast published Wed, Apr 19, 2017
WpInfo
Fiction
Fantasy
Ve tmě slyšel jen svůj dech a hluk bouře venku. Potemnělý pokoj se zdál prázdný, ale Ecthelion věděl, že není. Něco ho pozorovalo. Cítil na sobě nepřátelský pohled. V rohu pokoje, v temném koutě se cosi pohnulo. Sáhl po dýce a napřáhl zbraň před sebe. Pomalu začal couvat. Věděl, že pokud udělá chybu, pokud tu věc vyplaší, ukáže jí svou slabinu, bude ho to stát život. Konečně nahmatal chladný kov. Klika povolovala jen ztěžka, jakoby ho i ty hloupé dveře chtěly uvěznit vevnitř. Jakoby celý dům ožil. Vší silou dveře otevřel a vyběhl na ztichlou chodbu. Zabouchl za sebou a vydechl úlevou. Teď už alespoň věděl, kterému pokoji se příště vyhnout.
Creative Commons (CC) Attribution
#246
draci
WpChevronRight
Join the largest storytelling communityGet personalized story recommendations, save your favourites to your library, and comment and vote to grow your community.
Illustration

You may also like

  • Přede mnou neutečeš
  • KŘÍŽENEC Světla a Temnoty
  • Vzdor v plamenech
  • Země Měsíce a Slunce
  • Potomek Pána Zla
  • Podstata duše
  • Fantazie:Temnota a Světlo
  • Čaroděj a bojovnice
  • Podstata démona

Říkali jí, že její dar je prokletí. Naučili ji poslouchat, přežít... a zabíjet. Devatenáctiletá Naira celý život utíkala - před minulostí, před lidmi, před sebou samou. Když se jí podaří uniknout z moci muže, který ji formoval k obrazu svému, věří, že má šanci začít znovu. Jenže některé klece nejsou vidět. V útočišti zlodějů a bojovníků naráží na Perena - chladného, neústupného vůdce, který má potřebu mít všechno pod kontrolou. I ji. Mezi jejich neustálými střety, tréninkem a mlčením se rodí něco nebezpečného. Přitažlivost, kterou si ani jeden z nich nemůže dovolit. Naira skrývá tajemství, které by mohlo zničit nejen ji, ale i všechny kolem. A Peren začíná tušit, že dívka, kterou chtěl chránit... může být tou největší hrozbou. Protože před některými lidmi se neutíká. Před nimi se buď zlomíš... nebo vzplaneš. *** „Nemůžeš pořád utíkat," řekl tvrdě. „A ty nemůžeš všechno kontrolovat," odsekla jsem. Přistoupil blíž. Příliš blízko. „Zvykni si," pronesl tiše. „Dokud jsi tady, děláš, co řeknu." Zvedla jsem k němu pohled. „Tak to se budeš muset hodně snažit, Veliteli." *** < Je to vymyšlený příběh pouze zasazen do historického prostředí, takže neshody s historií & pravopisné chyby najdete na každém kroku >

More details
WpActionLinkContent Guidelines