,,Seberte sílu! Odvahu! Vše co máte musíte dát do ochrany země!!! No tak! Bojovat až do konce!!! Za Ërenestte!!!!", řval nabuzeně plukovník, jezdil na černém hřebci podél asi stometrové řady vojáků, která ovšem pokračovala i dál dozadu. Celkově tu mohlo být dva tisíce vojáků. Tři nejvyšší seděli na koních a řvali svoje povzbuzovací kecy na již dost vyklepanou armádu. Ze západu se nad nás hnaly temné mraky bouře. Jak příhodné, že?
Já stál vedle Doriana na úplném konci řady. Oba ve stejné zbroji jako zbytek armády.
Stáli jsme rozprostřeni na obrovském poli za hradem. Na horizontu se začaly objevovat nejdříve špičky kopí, poté hlavy a nakonec celé řady vojáků. Bylo jich moc. Hrozně, kurva sakra hodně. Určitě více než nás. Všichni v matně černé zbroji, v čele jeli tři ohromní černí koně a na nich velitelé celého masakru. Kralevic uprostřed, Donovan po jeho pravé ruce a Alicie levé. Koně měli na sobě taktéž zbroj. Neviděl jsem dobře, ale skoro by se zdálo, že na čele měli asi půlmetrové kovové rohy. Jen jsem spolkl bolestivý sten a poznámku na můj zadek, a raději si zastrčil rudý pramen vlasů za ucho.
,,Bude to dobrý, uvidíš...", zašeptal Dorian a nepatrně se mi otřel brkem o kotník. Přesně tohle jsem potřeboval... Nějaké milé gesto, něco, co mi dodá odvahu.
,,No, nevím...", vydechl jsem a snažil se nevnímat hlasy všude okolo a potlačit vedlejší účinky morfia. Mimoto se mi také vrátil můj sen z lodě. Jestli je to pravda... Udělalo se mi mdlo.
12/11/16- #14 ve fantasy
Moje prvotina, mějte prosím smilování.
Třetí díl.
I když válka skončila, neznamená to konec jejich problémů. Vztah Isabely a Lucifera čelí novým výzvám - tlakům společnosti, povinnostem, které je stále svazují, a temným silám, které je neustále ohrožují. Jejich láska bude muset překonat mnohem víc, než jen vnější hrozby. Bude silnější než zlo, které se je snaží rozdělit? A dokážou najít způsob, jak zůstat spolu, když vše, co je obklopuje, se snaží jejich vztah zničit?