Docela dlouho jsem přemejšlela, jestli tenhle příběh psát. A ještě dýl, jestli ho sdílet s (byť "jen" wattpadovou) veřejností.
Nakonec to ale potřebuju. Nejen proto, abych ze sebe dostala trochu toho vnitřního tlaku a úzkostí. Možná dokážu aspoň trochu povzbudit někoho, kdo je na tom podobně, a to by byla meta, žádoucí nade všecko... Sorry za výpůjčku, Hamlete. A v neposlední řadě takhle můžu poděkovat všem, kdo při mě stáli a stojí.
Protože smečka je všechno.
Takže, žádná fanfiction, žádnej horor se strašidlama a příšerama. Žádná fantasy.
Just true story, bro. :)
Upozornění: páč je to trochu citlivý téma, kromě sebe uvádím všechny spolubojovníky a cizí osoby přezdívkama a občas něco vynechám úplně. Ale hodlám psát co nejupříměji a když něco neřeknu, nebude to proto, abych si vylepšila nebo udržela reputaci. Jenom ji nechci poničit někomu dalšímu.
Vítej u prvního ročníku literární soutěže Slovotvůrci!
V každém z nás určitě Slovotvůrce dřímá, stejně jako velké příběhy, které chtějí vylétnout z našich myslí do fantazií čtenářů - tak je pojďme probudit!
Poděl se o ně s námi a staň se Mistrem Slovotvůrcem! Vyhraj zajímavé ceny a dej o sobě vědět komunitě čtenářů a spisovatelů!