Story cover for Last Hope by elizabeth_hol_
Last Hope
  • WpView
    Leituras 605
  • WpVote
    Votos 28
  • WpPart
    Capítulos 8
  • WpHistory
    Tempo 1h 1m
  • WpView
    Leituras 605
  • WpVote
    Votos 28
  • WpPart
    Capítulos 8
  • WpHistory
    Tempo 1h 1m
Em andamento, Primeira publicação em ago 16, 2013
( strašně jsem si na tomhle příběhu dávala záležet, doufám, že se vám bude líbit:)) Moc pro mě znamená každé přečtení od každého z vás)

Candice Wall, teenagerka z New Yersey se po dvouletém odloučení od své matky díky její silné nemoci s velkým úsilím vydá na vlastní nebezpečí do New Yorku s cílem začít zpívat její písničky a překonat strach ze středu pozornosti.Mezitím, co se bude až do posledních sil prát za své sny a zdolávat těžké překážky, které jí vlezou do cesty, se šťastnou náhodou seznámí s klukem jménem Liam Payne do kterého se na první pohled zamiluje.
Překoná Candice svůj strach a začne zpívat? Rozhodí jí onen kluk její plány? Začne zase konečně svět kolem sebe vídat za jeho stálých barev? Mnoho otázek a jen jedna odpověď a to ta, na kterou dokáže odpovědět jen ona žena se zlomeným srdcem a pesimistickým názorem na svět.
Todos os Direitos Reservados
Inscreva-se para adicionar Last Hope à sua biblioteca e receber atualizações
ou
Diretrizes de Conteúdo
Talvez você também goste
Dym, de Blondyna3243
8 capítulos Concluída
Stałem pod drzewem, z oczami pełnymi łez. Dookoła było pełno płaczących ludzi. Płakali przeze mnie. Widziałem trumnę. Piękną, lakierowaną trumnę. Była otwarta. Widziałem jej rodziców. Płakali. Ne mogli uwierzyć, że ona... że ich córka to zrobiła. Zabiła się. Przeze mnie. Po pogrzebie zgłoszę się na policję. Dla niej. ,,Ponieś konsekwencje". Umarła na moich rękach. Patrzyłem na jej śmierć. I nic nie zrobiłem. Nie wiem jak długo stałem w tej uliczce. Dziesięć minut, pół godziny, godzinę... Znalazł mnie Nick. O nic nie pytał. Nie musiał. Och, co ja narobiłem!? Przepraszam cię Alex. Przepraszam! Jest mi tak cholernie wstyd! Tak cholernie przykro... Ale ty już tego nie słyszysz. Nie widzisz moich łez. Ja twoje widziałem. I tak strasznie tego żałuję! To jak żyjemy ma wielki wpływ na to, w jaki sposób umrzemy. Do końca swojego życia będę wiedział, że to ja cię zabiłem. To moja wina, wiem. Przepraszam? Nie... Za późno. Ile trzeba znieść, żeby mówić, że ma się problem? Ile trzeba się nacierpieć, żeby ludzie zaczęli brać cię na poważnie? Żeby przestali traktować cię jak nastolatka, która ,,dojrzewa"? Żeby przestali powtarzać, że ,,w twoim wieku to normalne"? Dużo. Bardzo, bardzo dużo. Czasem aż za dużo. A kiedy człowiek próbuje znieść więcej niż umie, to robi się nieciekawie. Alex próbowała. Ale przegrała tę walkę. Walkę z samą sobą. Dlatego trzeba umieć zauważać problem. U siebie, u przyjaciela, u wroga. Zanim będzie za późno. Jeżeli umiesz powstrzymać falę czyjegoś smutku, zrób to. Teraz. Bo jutro może już być za późno. Nie powtarzaj mojego błędu. Normalni ludzie nie niszczą innych ludzi. Zapamiętaj. Przepraszam, Alex. Żegnaj.
D A R I A N K A, de NalaYnska
13 capítulos Em andamento Maduro
Druhá kniha v trilógii Osudových žien. Darianka Angelov- mladá sirota, ktorá veľakrát spadla, no vždy sa vedela postaviť naspäť. Cez všetko zlo, ktoré ju sprevádzalo v živote bola veľmi veselá a v každom videla iba dobro. Raz sa jej obľúbené prechádzky lesom stanú osudovými. Jej oči uvidia to čo nemali. Lenže už je neskoro na útek. Diabol ju už chytil. Nikolai Khovansky- patrí mu celé mafiánske podsvätie. Je jeden z najvyšších. Najobávanejší muž. Nikto sa neopováži vysloviť jeho meno. Báli sa ho všetci. Naozaj všetci. Bolo veľmi málo ľudí čo si dovolilo čo i len sa naňho pozrieť. Vedeli, že Nilolai nikdy nikomu nepomôže lebo ho o to požiadajú, vždy si niečo bral na oplátku. Ľudia o ňom vedia iba to ako a koľko ľudí zabil. Je veľmi tajomný a má veľa tajomstiev, o ktorých nevie nikto. Lenže čo ak mu do jeho cesty príde žena, ktorá bude odhodlaná tie tajomstvá poznať? Darianka je druhá kniha v trilógii osudových žien. Tu sa budeme sprevádzať cestou Nikolaia a Darianky. Boli ako Slnko a Mesiac. Voda a Oheň. Nemali nič spoločne, ale zároveň sa dopĺňali. Poďte zistiť ako dopadne ich stretnutie. Bude to Nikolaiova temnota, ktorá pohltí Darianku alebo to bude Dariankino svetlo, ktoré vytiahne Nikolaia z tých nahlbších pekiel? UPOZORNENIE: V príbehu sa budú vyskytovať vulgarizmy, nevhodné scény, bude tam spomenuté citlivé témy ako je sexuálne obťažovanie, násilie a iné. čítať na vlastnú zodpovednosť!!!!!!
Výkrik o pomoc (bullying) [SK] /COMPLETE/, de Alex_Dacchan
172 capítulos Concluída
15 ročný Jake sa po dvoch týždňoch hospitalizácie v nemocnici vracia do školy. Dôvod kvôli ktorému v nej bol, nie je tajomstvom. Všetci vedeli že to raz príde. Lenže situácia sa skomplikovala a jeho premyslený pokus o samovraždu neprebehol podľa jeho predstáv. Vracia sa do školy v ktorej sa medzi "novými" spolužiakmi stále považuje za Nováčika a kde sa k nemu nesprávajú ako k seberovnému. Šikana je na dennom poriadku a to ho ničí. Cez to všetko nie je schopný sa nikomu zveriť. Dokáže potlačiť svoju túhu odísť z tohto sveta a nájde útechu v hudbe, ktorá ho núti stále dýchať, alebo ho jeho strach zo spolužiakov a samovražedné myšlienky natoľko ovládnu až nebude nebude cesty späť? Priznajme si to- ak sa aj váš druhý pokus o samovraždu rozpadne na milión častí, nastanú zlé časy. A psychiatria, ktorou sa mu jeho rodičia vyhrážajú, naozaj nie je miestom, kam by túžil ísť. Jake (15) Mackenzie (16) Louis (17) Michael (18) Príbeh ma pomalý priebeh, nič sa nedeje zhurta, akcia prichádza časom. Ako názov napovedá, v tomto príbehu ide hlavne o šikanu a problémy s ňou spájané, preto som zameraná hlavne na konfliktné situácie ale aj na pocity a myšlienky hlavnej postavy. Kniha sa zrodila 19.2 2014 a dopísaná bola 19.3 2015, na Wattpad sa posledný diel uverejnil 31.5 2015 Upozornenie- v príbehu sa môžu vyskytovať gramatické chyby čo sa týka množného čísla. ako napríklad "všetci boli prekvapení" môže byť je napísané s "y" UPOZORNENIE- NEKOPýROVAŤ ŽIADNU ČASŤ Z MOJEJ KNIHY BEZ MÔJHO VEDOMIA! A HLAVNE ANI ŽIADNU Z TýCHTO POSTAV!!!!!!!! ak ešte raz uvidím ako si niekto privlastňuje moje postavy ktoré vystupujú v jeho diele bez môjho vedomia bez akýchkoľvek úprav, okamžite Vás nahlásim!!!! PS: "Ospravedlnte" gramatické chyby, celá kniha je u serióznej ko
Talvez você também goste
Slide 1 of 10
Dym cover
AFFECTION cover
D A R I A N K A cover
Dyktafon cover
Splněný Sen cover
Vampire Love cover
Hurt me or die 16+ (ZAKOŃCZONA) cover
Naša vina 3 cover
Výkrik o pomoc (bullying) [SK] /COMPLETE/ cover
Condemned to Hell (Tom I trylogii "CONDEMNED") [ZAKOŃCZONE] cover

Dym

8 capítulos Concluída

Stałem pod drzewem, z oczami pełnymi łez. Dookoła było pełno płaczących ludzi. Płakali przeze mnie. Widziałem trumnę. Piękną, lakierowaną trumnę. Była otwarta. Widziałem jej rodziców. Płakali. Ne mogli uwierzyć, że ona... że ich córka to zrobiła. Zabiła się. Przeze mnie. Po pogrzebie zgłoszę się na policję. Dla niej. ,,Ponieś konsekwencje". Umarła na moich rękach. Patrzyłem na jej śmierć. I nic nie zrobiłem. Nie wiem jak długo stałem w tej uliczce. Dziesięć minut, pół godziny, godzinę... Znalazł mnie Nick. O nic nie pytał. Nie musiał. Och, co ja narobiłem!? Przepraszam cię Alex. Przepraszam! Jest mi tak cholernie wstyd! Tak cholernie przykro... Ale ty już tego nie słyszysz. Nie widzisz moich łez. Ja twoje widziałem. I tak strasznie tego żałuję! To jak żyjemy ma wielki wpływ na to, w jaki sposób umrzemy. Do końca swojego życia będę wiedział, że to ja cię zabiłem. To moja wina, wiem. Przepraszam? Nie... Za późno. Ile trzeba znieść, żeby mówić, że ma się problem? Ile trzeba się nacierpieć, żeby ludzie zaczęli brać cię na poważnie? Żeby przestali traktować cię jak nastolatka, która ,,dojrzewa"? Żeby przestali powtarzać, że ,,w twoim wieku to normalne"? Dużo. Bardzo, bardzo dużo. Czasem aż za dużo. A kiedy człowiek próbuje znieść więcej niż umie, to robi się nieciekawie. Alex próbowała. Ale przegrała tę walkę. Walkę z samą sobą. Dlatego trzeba umieć zauważać problem. U siebie, u przyjaciela, u wroga. Zanim będzie za późno. Jeżeli umiesz powstrzymać falę czyjegoś smutku, zrób to. Teraz. Bo jutro może już być za późno. Nie powtarzaj mojego błędu. Normalni ludzie nie niszczą innych ludzi. Zapamiętaj. Przepraszam, Alex. Żegnaj.