Leona

"Nikdy se za něho neprovdám! To radši zemřu!"
její otec rudnul zlostí. Už když se narodila tak ji nenáviděl. Z celého srdce si přál syna, aby ho mohl reprezentovat i po té, co nebude moct bojovat za slávu svého krále. Ale co s dívkou? Ta se dá pouze dobře provdat jinak nic. Takové bylo celý život jeho uvažování a nehodlal na něm nic měnit.

Její nápadník stál mlčky u krbu a pozoroval svou nastávající. Kdyby tak věděla že toho o ní ví víc než si sama myslí.

Vzdorovitě hleděla svému otci do očí. Neví o ní vůbec nic. Myslí si jak je slabá, ale tentokrát se tak lehce nevzdá. Umí sama přežít v lese i bojovat a lovit, dokáže se o sebe postarat sama. Tentokrát to nevzdá!

Její matka se krčila v rohu místnosti. Bála se co její manžel Leoně udělá, ale ještě víc se bála Leu bránit. Manžel její neposlušnost rozhodně netoleroval. Jenže její mateřské pudy ji nutily zasáhnout.