Každodenní stres
- LECTURAS 25
- Votos 4
- Partes 1
Po dlouhé době jsem se zas o něco pokusil, není to žádný zázrak jen prostě další výtvor co můj mozek vytvořil, pokud se bude líbit, budu rád.
Todos los derechos reservados
#20
stres
Únete a la comunidad narrativa más grandeObtén recomendaciones personalizadas de historias, guarda tus favoritas en tu biblioteca, y comenta y vota para hacer crecer tu comunidad.
Quizás también te guste
A přece si mě pamatuješ
Theo je Zoeyina mladší sestra. Tichá pozorovatelka s měkkým srdcem, hlavou plnou drobných katastrof a rukama, které pořád něco tvoří. Zoey je pro ni jistota, domov i člověk, kterého miluje tak samozřejmě, že si bez ní neumí představit svět. Alex Morrisová je Zoeyina nejlepší kamarádka. Ostrá, sebejistá, nečitelná kapitánka volejbalového týmu, která do Zoeyina života patří už roky. Jako smích po zápase, staré hádky, společné plány a důvěra, která nepotřebuje vysvětlování. Některé vztahy se dají pojmenovat snadno. Jiné čekají ve stínech školních chodeb, v hluku tělocvičny, v rodinných autech a mezi dvěma lidmi, kteří se k sobě pořád vracejí, i když obě předstírají opak.
Skryté myšlenky
(2. díl sbírky Náhodné řádky) Občas mě napadají nejrůznější myšlenky a přepadají všemožné pocity, ze kterých je pro mě nejlepší se vypsat - většinou do poznámek v mobilu, do konceptů na Wattpadu, na papírky, které stejně vždy poztrácím... A teď mě napadlo to právě na Wattpadu zveřejnit, protože proč ne? Třeba se v tom někdo najde, nebo ho to inspiruje, nebo se možná jen nudí a zajímají ho tyto skryté myšlenky této náhodné holky. ©2020 feel46Concluida
Ne rozbitá, ale složená
Každá báseň je střípek cesty jedné slečny, která se odmítla smířit s dospíváním jakožto s něčím co má svůj datum expirace. Život je cesta a kdo se zastaví nikam se nepohne. Ať je cesta jakákoliv nikdy bychom se neměli přestat pro sebe snažit. A stejně tak jako doufá, že její cesta nikdy neskončí, tak doufá, že každý čtenář v této knize najde aspoň jeden verš, který mu zlepší den.Concluida
Fialový déšť
Mám v sobě část, která si romantizuje melancholii. Která potřebuje proměnit bolest v něco krásného, aby jí dokázala rozumět. A možná existuje někdo, kdo to má stejně. Kdo se v podobných slovech necítí smutnější, ale naopak o něco méně sám. Tak si sem odložím pár nepochopených, toužících a trochu zraněných kousků svého srdce. Třeba v nich někdo pozná ty svoje. 🌧️
KRABIČKA ✷ sbírka pocitů
jednou jsi přes krabičku potkal jednu holku a ta ti řekla, že být drak a chrlit oheň je oukej... • první díl z lyricko-epické série KRABIČKA ✷ POPRAVDĚ ִֶָ˖·˳˖𓂃 ִֶָ předzpěv, dvojverší~Concluida
Zlaté červánky
Milá já, nikdy jsem nechtěla rozpoutat oheň. Nikdy jsem nechtěla, abys kvůli mně krvácela. Dnes budu lepším člověkem. Ocitla ses na prahu mezi světlem a temnotou. A vybrala sis světlo. Vždycky to bude světlo. To ale neznamená, že temnota nikdy nebyla. Ušla jsi kus cesty, abys našla své zlaté červánky. A já budu bojovat za to, aby ses už nikdy neztratila.
Theo je Zoeyina mladší sestra. Tichá pozorovatelka s měkkým srdcem, hlavou plnou drobných katastrof a rukama, které pořád něco tvoří. Zoey je pro ni jistota, domov i člověk, kterého miluje tak samozřejmě, že si bez ní neumí představit svět. Alex Morrisová je Zoeyina nejlepší kamarádka. Ostrá, sebejistá, nečitelná kapitánka volejbalového týmu, která do Zoeyina života patří už roky. Jako smích po zápase, staré hádky, společné plány a důvěra, která nepotřebuje vysvětlování. Některé vztahy se dají pojmenovat snadno. Jiné čekají ve stínech školních chodeb, v hluku tělocvičny, v rodinných autech a mezi dvěma lidmi, kteří se k sobě pořád vracejí, i když obě předstírají opak.
Más detallesPautas de Contenido