Agent of D.E.A.T.H.

Zrak jsem měla rozostřený; musela jsem párkrát zamrkat. Přede mnou stál mladík s krásnými ostře řezanými rysy a rozježenými blond vlasy.

Znuděně si okusoval nehet a pohupoval se na patách. Měl na sobě něco, co mohlo připomínat bojovou zbroj. Zabodával se do mě pohledem tak tvrdě, až jsem si připadala provinile.

"Vítej u nás." řekl mi a založil si ruce na prsou.

Neměla jsem sílu odpovědět. Měla jsem bolestně vyschlo v krku a po téhle jeho frázi taky pěkný vztek. Mluvil, jako kdybych k nim, až už to byl kdokoliv, přišla zcela dobrovolně.