TÁTA

ALICE
Večer jsme všichni seděli v obýváku a poslouchali Edwarda, jak skvěle hraje na klavír. Po Edwardovi usedla ke klavíru Rennessme a hrála jednu skladbu, kterou jsem znala.
Najednou přestala hrát a neznala konec. Podívala se na mě, protože jsem si tu skladbu celou dobu pobrukovala.
Přisedla jsem ke klavíru a dokončila skladbu.

"Teda Alice, od kdy hraješ na klavír?" Podivil se Edward, ale než jsem mu stihla odpovědět, dostala jsem vizi.
Znovu jsem hrála tu skladbu, ale přehmátla jsem.

"Tam je D ne C." Řekl můj otec rozčileně a vrazil mi facku.
"Nebi jí vždyť se to teprv učí." Řekla maminka.
"Vždyť se tak snaží." Zastávala se mě Katarina.
"Nepleťte se do toho a jděte nahoru." Rozkázal zlostně otec a maminka se sestrou poslechly.

Otec se šel nahoru napít a nařídil mi abych znovu hrála, poslechla jsem ho.
Soustředila jsem se na skladbu, abych neudělala znovu chybu, když jsem uslyšela dva výstřeli. Přestala jsem hrát a slyšela otce, jak křičí.

"Vy už nikam neutečete."
Vyběhla jsem do půlky schodů, protože nahoře se oběvil otec s revolverem.
"Co si to udělal?" Vykřikla jsem, v tom můj otec na mě vytřelil a já se zkutálela ze chodů.
"Takhle je to lepší, zůstaneme všichni spolu." Řekl otec a já vyděla, jak si přiložil revolver ke spánku a vytřelil.

JASPER
Alice seděla u klavíru a já cítil její strach a lítost.
Přistoupil jsem k ní a chytl jí kolem ramen.

"Táta zastřelil maminku i sestru, mě jen potřelil, nakonec obrátil zbraň proti sobě. Bylo mi jen 15." Vysvětlila Alice.
"Už je to pryč miláčku." Řekl jsem vzal jí do náručí a odnesl do našeho pokoje.
"Jaspere já ho nenávidím, vzal mi v minulosti všechno." Řekla smutně Alice.
"Jsem u tebe miláčku." Utěšoval jsem jí a ona se po nějáké době uklidnila, celou tu dobu se choulila v mém náručí.
KONEC