Demons

Moc. Cítila jsem tu moc. Všechny mé svaly se napínaly a opět uvolňovaly. Věděla jsem, že pro mé rodiče to je zrada. Že bych měla padnout na kolena a modlit se. Modlit se za odpuštění. Za odpuštění za hříšné myšlenky.
Ale ten pocit. Ten pocit moci ve mě vzrůstal. A já cítila mé třesoucí tělo. Odraz mé tváře, odrážející se od čepele nože, se mlžil a mizel za kapkami slz. Podlomily se mi kolena a já na ně klesla. Upustila jsem nůž, co jsem neustále křečovitě držela v rukou. Mé tělo se třáslo pod náporem vzlyků. ,,Carrie?"uslyšela jsem za sebou hlas své mladší sestry. Stála na schodech jen ve své bílé noční košilce a blond vláskama spletených do dvou francouzských copánků. Sešla ty dva poslední schody a přišla ke mně. Objala mě a já jí objetí opětovala. Věděla jsem, že jí musím zničit. Demonovskou stránku mé duše, co se potají kradla mou myslí, aby mě jednou obelstila. Obelstila a zničila. A já tomu musela zabránit. Zabránit zrození demona.....