Hlavou myšlenky bloudí, mají špatné pudy,
tímto bych ráda zapudila ty děsivé bludy.
Tvář milá se denně směje,
nikdo však neví, co uvnitř mě se děje.
Pocity píšu, probouzím,
strastím tak volnost nabízím.
nevím, co to zažívám
však je to moc pěkné a příjemné
a neustále se usmívám
a vše, co děláš, je nesmírně dojemné
protože mé srdce konečně někdo drží jemně
se starostí a klidem
a i když ještě nevím, jak na ty věci jít
věřím, že spolu na to přijdem
.
aneb když se umělec zamiluje