Nejlepší umístění # 1 v katedorii Teen fikce ♡
Takové to, když vyrůstáte s osobou stejně ujetou, jako jste vy. Jak to jen říci, jejich první setkání bylo už v porodnici, kde ji hned začal škubat vlasy a to se jí tam sotva nějaký našel.
Postupně bylo nějaké to brečení, kradení kostiček, autíček, poté i pastelek, až to vyvrcholilo k tomu, že místo mlácení Barbie o hlavu, se z nich stali nejlepší kamarádi, kteří spolu trávili všechen čas, který jim řidiče dovolili. Pak se, ale nedivte, že jsou úplně stejní, když spolu byli pořád.
Bohužel se jejím rodičům naskytla lepší práce na druhém konci republiky. Jako pětiletá to brala za menší výlet, jenže ten se prodloužil o nějaký ten pátek, vlastně o roky navíc. Přišel jeden o druhého a postupem času už tu ani ty vzpomínky na pískoviště nebyly. Ale říká se, že když jedna kapitola života skončí, jiná začíná. A tak to bylo hlavně u nich.
Zajímavé, jak tenká může být čára mezi kamarádstvím, láskou a nenávistí.
Příběh je určený pro ty, kteří milují humor a romantiku v jednom příběhu, tak jako já ^^
" neni to kluk pro tebe naty" řekne mi a pohladi me po tvari kuba fibigr a ja se drzim abych se nerozbrecela pred nim.
"neni to kluk pro tebe naty "
" neni to kluk pro tebe naty"
to mi hraje v hlave celou noc.