...KLUK...

Tento den si pamatuji moc dobře. Byl to můj první den na STŘEDNÍ ŠKOLE... Nikde jinde,než u jednoho chlapce v zadní lavici místo nebylo.. Tak jsem k němu přistoupila a zeptala se trochu stydlivě : ,,Mohu si přisednout"? .. Trochu jsem se bála odpovědi.. A onen kluk řekl : ,,Ano,můžeš.. No,spíš musíš,jinde místo není".... Já už nic neřekla a sedla jsem si. Potom jsem se ho o přestávce zeptala,jak se jmenuje a řekl : ,,Petr a ty?" . ,,Já se jmenuji Kateřina " :) .... Po škole jsem šla směrem na autobus. Petr za mnou běžel. Já jsem se divila,co chce. A řekl : ,,Promiň,omylem jsem ti vzal tužku'' .. Já řekla jen: ,,Aha,to nevadí,děkuji" :) . Doma jsem si říkala : ,,Ten kluk je strašně krásný"! . A až jsem ulehla,musela jsem na něj pořád myslet.. Další den jsem zase seděla vedle něj a vždy jsem si v hlavě říkala že se mi líbí a úplně jsem se do něj zamilovala... Ve škole jsme si trochu povídali .. Po škole se mě zeptal,jestli bych ho nemohla doučovat češtinu a matematiku. Tak jsem řekla: ,,Tak dobře a kdy bych měla přijít"? a on : ,,No,mohla by jsi dnes"? Třeba v 15:30"? :) . Já trochu natěšeně řekla : ,,Dobře" :) . Po škole jsem tedy jela k Petrovi a doučovala ho. Vždy jsme si dali chvíli pauzu a povídali si . Dozvěděli jsme se toho o sobě docela dost :). Byla jsem ráda,že mohu mít takového krásného kluka za kamaráda . Potom mi řekl : ,,Mohli by jsme se scházet každé úterý a čtvrtek"? . Já odpověděla : "Ano s radostí.". :) Petr jen přikývl a také byl asi docela rád. Já pak odjela domů. Hned další den jsem se těšila do školy. Jen kvůli Petrovi :). Ve škole se nic moc nedělo,zase jsme si povídali. Ale po škole.. Nějaká "parta" kluků ze střední na mě začali řvát : ,,krávo"! , "si trapná"! a neskutečně mě urážely.. Já jsem totiž ve škole nebyla vůbec oblíbená a jediný kluk, se kterým jsem se bavila , byl právě Petr..