„Babbygirl proč pláčeš?" Seděla jsem v koutě obývacího pokoje schoulená do klubíčka. Z očí se mi valily slané slzy a nešly zastavit. Harry se po 5 hodinách vrátil domů. „Po tom všem se ještě ptáš?" Křičela jsem na něj ze všech sil. Zarazil se. Oči se mu naplnily slzami. „Bolí to, Harry uvědomuješ si, že nejsem věc? Že nejsem nějaká š*kací panna?!" „Nemůžu za to, že si se do mě zamilovala když jsem ti nabízel abys byla moje babbygirl obeznámil jsem tě s pravidly, ale i tak si souhlasila" V tu chvíli jsem se rozeběhla do pokoje, začala si balit a odjela domů.