Jako oheň a led

Vždy mě fascinoval. Jeho oči. Tak ledové a přesto jako kdyby za nimi planula potlačovaná vášeň. Odtažité, bodající, inteligentní. Jak vždy dokázal být o krok napřed, přestože byl tak klidný a nezaujatý vůči dění okolního světa. Jeho přístup, když si nevyslovenou prosbou dokázal získat co jen chtěl, pouhým pohledem, všeříkajícím a přesto tak tajemným. Jeho potlačované emoce, jaké ukazoval jen ve formě chladného pohledu a napjatého mlčení. Jeho lhostejnost a přesto v sobě nosil vzdor vůči celému světu. Ledový, ochromující, neústupný.
Vždy jsem se toužil dostat se k němu blíž, pochopit ho, poznat, co se za tím vším skrývá. Ale když k tomu mělo dojít...