Dívka jménem Suzan

Byl temný chladný večer a v dálce na kopci byla vidět silueta postavy. Postavy, která bez hnutí stála pořád na jednom místě. Bylo jasné že má dlouhý plášť, protože jí vlál ve větru. Stála tam už asi tak dvě hodiny a vypadá to jako by někoho, nebo něco vyhlížela v dáli. Kdybychom se na tu danou postavu podívali z blízka, tak by bylo jasně vidět že je to žena. Nebo spíše dívka. Ano to je to správné slovo. Byla to dívka jménem Suzan. A pokud dovolíte, tak se na Suzan podíváme trochu zblízka. Tedy ne na její tělo, ale na její příběh. Na to, co se stalo ještě před tím něž se postavila na onen kopec. Ještě před tím než si začala dělat starosti a vyhlížet hodiny z kopce do tajemných, ale tak moc známých končin. Ale abychom se podívali do těch nedávných dob, musíme nahlédnout do deníku, který (jak už by se dalo předpokládat) patří Suzan.