anděl smrti

Když jsem se narodila zemřela mi maminka, doktoři vysvětlili tátovi že položila život abych mohla žít já. Tátu to zničilo , proto při mích druhých narozeninách spáchal sebevraždu a já se tak dostala do dětského domova kde jsem žila do svích 4 let .
Myslela jsem že se nikdy k nové rodině nedostanu , ale zmílila jsem se kupodivu se našli mí příbuzní kteří mě adoptovali.

Se strýčkem jsem se cítila dobře, ovšem teta ze mně chtěla mít dámu proto se jí nelíbilo jak jsem lítala po lese a učila se zacházet se zbraněmi.
Byl to ráj , ale vše krásné jednou skončí. Po mých 10 narozeninách mě teta poslala bydlet a studovat dlouhých 6 let do kláštera sv. Kateřiny.

Dnes končí doba studia v klášteře a můžu na střední školu mimo klášter, sice budu muset do jiné rodiny , ale aspoň nebudu zavřená jako skřivánek v kleci .Bojím se nové rodiny ale vím že si dokážu poradit jako s nelítostným světem , který mě připravil o vše co jsem milovala a vím , že když skolím jelena , prase nebo medvěda že skolím i svůj strach z něčeho nového a neznémého.

Mám ovšem jedno tajemství nejsem normální jsem totiž anděl smrti.