PROBÍHÁ OBROVSKÁ KOREKCE
,,Mem? Jsi tu?!" vtrhla do místnosti Cissa, a my jsme oba rychle vyskočili. Jen co nás blondýnka zmerčila, zamířila k nám, ale když si všimla Luciusovi rozepnuté, nebo spíš roztržené košile, zasekla se v půlce kroku.
,,Co jste tu u Merlina vyváděli?" vyjekla. Cítila jsem, jak se červenám, ale díky tomu, jak bylo v místnosti šero, to snad nebylo vidět.
,,Prali jsme se a odnesla to moje košile. Což mi připomíná, že mi dlužíš novou." otočil se na mě Lucy a já se zakřenila. ,,Tak na to zapomeň."
Obrátila jsem se na Narcissu.
,,Co jsi potřebovala?" Sklouzl jí pohled ke knize, kterou držela v rukou.
,,Něco jsme našly. Něco, co by nám mohlo pomoct rozluštit tvoje schopnosti."
Mít sen znamená mít cíl. A mít cíl znamená žít.
Žít pro ten sen a jít za ním, i kdyby ta cesta k cíli byla klikatá, plná překážek a zastávek, kdy si řeknete, jestli to vůbec má cenu, stejně nepřestávat a jít dál.
Já měla sen a jasný cíl.
Tebe, Jakube!
Jdete se mnou?
Pak se připravte, že ta cesta bude dlouhá a nejednou to budete chtít vzdát.
Ale já půjdu dál, protože já... já si jdu pro Jakuba...