1.díl trilogie Scorose „Rose, jsi krásná jako jarní růže, teď už mi nic a nikdo nepomůže. Je mi trapně, jsem jako tlustočerv na slunci, ale hlavní je, že miluji tě, ve dne i o půlnoci. Když někdy hvězda z nebe padá, vždycky si přeju, abys u mě spala. Já cítil bych vůni tvých vlasů, a pak bych hůlkou navždy umlčel vosu." ° Albus:Vosu? Proč sakra vosu? Scorpius:Dejme tomu, že usne venku. ° „Jsi jako sluníčko, máš na nose roztomilé pihy, já mohl bych tě - věř mi - líbat celé hodiny. Myslím to upřímně, máš krásné rudé vlasy, jen já je mám blonďaté jako můj otec dlouhovlasý." ° Albus:Proč sem pleteš svýho tátu? ° „Vidím jen tebe, přes zavřená víčka, Pochopit mě může jen tvá matička." ° Albus:Co by na tom měla pochopit jen teta Hermiona? ° „Mám pocit, že měl bych už tuhle trapnou báseň ukončit, věř mi, opravdu miluji tě a pro tebe klidně půjdu i z Astronomické věže skočit." ° Albus:Ty jsi idiot, Scorpiusi. -------------------------------------------------- Všechna práva patří JKR. Příběh není psán za účelem zisku. 14.2.2o17-26.5.2o17 #53 ve FF ©smilingxqueen 2o17 Nádherný cover je práce @McForst 😻
31 parts