Těžká Láska❤

Kde začít...je toho mnoho..

Přijdu ze školy a dojde mi zpráva od kamaráda, spolužáka Christophera "jsem do tebe už dlouho zamilovaný"... "jak mám zareagovat" říkám si v hlavě...
Po nějaké době spolu začneme chodit. Začíná víc a víc problémů... víc a víc smutku...víc a víc slz.

Jednoho dne se stavím pro Christophera, protože od sebe bydlíme kousek, tak jsem u něj zachvilku. Jsou 3 hodiny. Už jsem před jeho barákem.. zazvoním..."ahoj, nešel by si ven ?"..."no...já nevím"...chvíli je ticho..."já můžu až v 5".."asi musí něco uklidit nebo s něčím pomoct mamce" řekla jsem si.."tak jo, stavím se v 5, ahoj"
"Už bych měla jít" vzpomněla jsem si. Jdu..už jsem u Christophera.."ahoj, jdeš ven ?"..."no víš... já už nemůžu promiň"..odešla jsem.
Takhle to bylo 5 Měsíců. Moje nejlepší kamarádka Wendy...začala chodit se spolužákem mojí ségry. Mike. Byli spolu asi týden. Ty dny kdy já, Christopher, Mike a Wendy jsme chodili ven..byli úžasné...až do doby, kdy se rozešli.
Tolik slz kvůli Christopherovy. Přišlo znovu období "promiň nemůžu ven"....už jsem tě ale prokoukla....za každým "nemůžu" bylo "mám něco na počítači".
Už takhle dál nemůžu...už dost...nebude si semnou takhle nikdo zahrávat...

Jdu s nejlepší kamarádkou Wendy..."Wendy, už ke Christopherovi nic necítím".Rozhodla jsem se mu napsat, že je konec. Vůbec si mě nevšímal. Počítač byl přednější... Najdu si zprávy a napíšu "Je konec". Christopher si uvědomil jakou chybu udělal a volá mi "no?!" mluvím.. Christopher "můžeme si o tom promluvit?" já "no...Oukej...". Položí hovor. Máme se sejít u nádraží. Dojde...vidím, jak cítí vinu. "Dáš mi ještě jednu šanci?" ptá se mě.."Druhá šance nejvíc bolí" odpovím mu a odcházím domů. Ještě mi píše na messengeru. Už je opravdu konec💔...nechci to už podruhé zažít...

Zjistím, že mě miluje nejlepší kamarád Mike.