Příroda Stories

Leona přijde v jeden den o babičku, přítele, byt, práci i auto. A při havárii nejspíš někoho zabila a čeká ji vězení. Naprosto zlomená se odstěhuje do babiččiny malé chaloupky, o kterou se s ní navíc soudí vlastní mama. Tohle zní jako začátek hororu a ne romantického příběhu. Jenomže Leona pozná pestrobarevnou mozaiku lidí, kteří žijí v sousední zahrádkářské kolonii a mají často stejně smutné příběhy, přesto se nikdy nevzdali. Pomalu se z ní stává silná a sebevědomá žena a dokonce najde novou lásku. Jenomže přesně v tu chvíli se objeví developer, kterému zahrádky překážejí ve stavbě hotelu. Ubrání Leona kolonii? A kdo vlastně seděl za volantem v době nehody.

Jedná se o krátkou báseň složenou před nedávnem v období horkých dní. Seděla jsem si takhle na houpačce a najednou jsem uslyšela slabý ale úpěnlivý a zoufalý bzukot. Vzhlédnu a najednou vidím křižáka, jak se chystá k zákeřné vraždě. Co mám dělat? Mám jí zachránit a ovlivnit vůli samotné matky přírody? V mé hlavě vířila spousta myšlenek, ale ta jediná věc kterou jsem opravdu chtěla udělat, bylo, napsat o útrapách této mouchy. Zvěčnit její strašlivý konec. A tak se také stalo...

Příběh obyčejné dívky, která se dostane do válečného tábora, jako ošetřující sestra. Nesouhlasí s válkou, ale vojákům pomáhá, jak může. Její časté vycházky do přírody jí poskytují klid, o který přišla v den, kdy jí vojáci odvedli do války. V táboře se setkává se smrtí, krví a zoufalstvím. Celý příběh se dívka snaží najít svůj klid, svou uloupenou svobodu.

Začiatok marca, učiteľka chce prežiť pár dní na chalupe, oddýchnuť si. Keď vypukne koronavírus a nastane karanténa, zostáva na samote pod lesom.

Stála jsem uprostřed pokoje s Hawkinsem v náručí. "Kočky jsou nejlepší antistres!" říkali mi, a měli sakra pravdu. Co už mi ale neřekli, bylo, že mazlení téhle chlupaté koule nevyzpytatelných nálad na nějaké životní situace prostě nestačí. A tak jsem ho položila na zem, vzala batoh a zmizela za dveřmi. Do odletu zbývaly dvě hodiny.

Básně na každý den a pro každou náladu.

ljubavna pjesma

Podzim naposledy zamával přírodě a zavřel za sebou dveře.... Styl textu: líčení

Příběh o 5 leté Denise která sama ztracená poznává svět a hledá svou matku...

Společenský rant

básně o přírodě

❤️

Žijeme ve světě, který není fér. Život není lehký. Ale i přesto se přeci najde něco, co nám udělá radost. Něco, co nám pomůže zamyslet se, a je jedno nad čím. To záleží na každém z nás. Tyto básničky vznikají náhodně, třeba když jedu vlakem a koukám z okénka na stromy míhající se kolem, nebo když se jdu projít do parku. Snad si u nich odpočinete stejně, jako já, když jsem je psala :)

Starý dědeček vypraví vnukovi o záhadných bytostech tajemného lesa, ve kterém kdysi žil. Všechno na vlastní oči viděl a na vlastní uši slyšel, což jistě znamená, že nevypráví žádné pohádky! :)

Sbírka veršovaných pohádek s biologickou tematikou.

Ahoj, jsem Karel a pocházím z menší vesničky nedaleko velkoměsta. Povím vám jeden příběh o menším výletě který dopadl velice dobře a mám z něho dobrý poznatek.

Povídka je o Ríšovi co byl škaredý na přírodu a proto je uvězněn v lese má jen kapesní nožík. Z lesa nemůže ven. Dokáže 12 letý Ríša přežít bez rodičů jen s kapesním nožíkem? Dostane se někdy ze zajetí? P.S. Zvířata tu mluví :)

Sedmnáctiletý Bryan se pořád hledá a to už je ve třetím ročníku na střední škole, není to však obyčejná škola, ale škola pro začínající čaroděje a magiky. Jednoho dne začnou mizet barvy z našeho světa, může za to nějaký padouch nebo snad černokněžník, kterých není v tomhle světě málo? Co když, sám oplývá černou magií, dokáže tomu zabránit? Přijde tomu Bryan na kloub, nebo za to může jeho samotná existence? Změní se to něčím, když potká náhle zvláštní dívku se světlem v srdci?

No většinou fotky přírody, které vznikali mou rukou...😂

Příroda je pro nás velmi důležitá,vlastě tak důležitá jako pro některé lidi dnešní Wi-Fi . Kéžby jsem se tak setkávali u stromů,jako se setkáváme na místech kde jsou čárky Wi-Fi sítě plné.