Rodina Stories

Chcete-li si přečíst hlášky mě a mojí řídy, rodiny nebo jen tak mezi přáteli, klikněte na Číst a určitě se vám objeví úsměv na rtech!

Být Dcerou Země a Slunce znamená žít tak, jak si lidská bytost zaslouží: budit se za svítání, nechávat se konejšit bezpečnou náručí božstev, naslouchat zpěvu větru, krmit se dary přírody a hvězdnaté večery usínat po boku své družky. Kulturní rozmanitost odjakživa přinášela krásu, ale také příležitost pro vznik nenávisti. "Jak moc může živý tvor nenávidět?" je stejně špatně zodpověditelná otázka jako "Jak moc může milovat?". Nalézt si k sobě cestu jako dvě ženy s cizími hodnotami, pocházející z kompletně odlišného prostředí je úkol nesnadný...ačkoliv... !UPOZORNĚNÍ! V textu se objevují motivy intimity a násilí. Nic z těchto citlivých témat není v jediné kapitole rozepsáno tak, aby čtenáře traumatizovalo :), avšak obeznámení na úvod je dobré.

Myslí si že je jediná, no nie, ona je len prvá. Dievča unesené mužom za bieleho dňa. Snaha o každý jeden možný útek jej nepomôže. On ju nájde. Zjaví sa všade kde je to možné. Jeho strašný smiech vám spustoší myslenie. Objaví sa v noci ,v spánku alebo za tvojím chrbtom. Je to diabol. Diabol detských duší. Najprv vás psychicky zničí a až potom rozhodne o vašom osude. Každému dá iný, jedinečný pre nich. Akýkoľvek osud zariadený ním je bolestivý a drastický. Nikdy nie spontánny. Má vás už vyhliadnutých dlho a vy o tom ani neviete. Možno práve vy budete ďalšia jeho obeť.

Klena příběh o tom, jak Elena se stane upírem, a se Salvatore bratry jí to přestane bavit protože oni se snaží najít lék na upírstvý aby z ní byl znovu člověk, ale Elena nechce cítí se mnohem živější ale nikdo jí neposlouchá, a tak odjede a bude poznávat svět, co se stane když potká svého nepřítele Klause Mikaelsona který Eleně, a její rodině a přátelům udělal zlé věci, a především zabil její tetu Jennu.

V tiché zimní noci se Kristy ocitá na opuštěné zastávce, kde ji čeká tajemný hlas a záblesk světla, který odhalí ztracenou část jejího dětství. Při cestě mezi minulostí a přítomností musí čelit strachu, bolestným vzpomínkám a sama sobě, aby se konečně našla. Příběh o odvaze, ztrátě a znovunalezení sebe sama je jemnou, magickou cestou k domovu a k celistvosti.

čti a uvidíš

Seděla jsem pod stromem a v hlavě si přehrávala události posledních pár měsíců. Slunce už pomalu začínalo vycházet a dokonale osvětlilo zbytky hradeb, jež jsem tak milovala, i nenáviděla zároveň. Sklopila jsem hlavu pod velkým náporem slunečních paprsků a pohled mi spočinul na mém špinavém a zaprášeném šatu. Oddechla jsem si. Připadalo mi, že to všechno byl jen sen, ale jizva na dlani mě přesvědčovala o opaku. Tímhle to všechno začalo. Zvedla jsem se ze země, ještě jednou se ohlédla na zpět, jen abych mohla začít úplně od začátku, někde jinde, se svou novou rodinou.

Dost!

Cesta za snem a poznáním.

Talking about a girl thinks that she's adopted bec of her mother treatment for her🥀 (Short story )

Takže tato knížka popisuje jednu holku která, má za sebou už velice zkušeností a to myslím vážně. Neměla to ve svém životě lehké taky to tak vyplívá ale nedává to najevo mezi ostatními je to strašně fajn holka která, by jsi zasloužila víc než má. Má spoustu sourozenců které neviděla už celkem dost dlouhou dobu. Také se přidala ke kultuře emo! Ano říkáte si emo? to se musí řezat apod. ale není to o tomhle nechápu lidi co si to myslí a pokud se člověk stal emo tak není emař. Emařem se nestaneš emařem se narodíš :)

jen adoptovana

Anja, Janie, Felix, Osiris. Tahle jména vám dohromady nic neřeknou a to je dobře. Vlastně ani neexistujeme, což je celkem vtipný, protože každý z nás se cítí hodně živě, na to že jsme vlastně jenom sériová čísla - jo, tak to bylo za starých dobrých časů. Jenom čtyři hýbající se kusy masa, která si ale na rozdíl od ostatních řekla: "Chci žít jako člověk, i když to bolí jak sviň." Jsme vzbouřenci. Uprchlíci, vyděděnci, říkejte si tomu jak chcete. Už je to skoro sedmnáct let a pořád se ani jeden z nás necítí být jako normální člověk. Ne dokud ti kreténi, co za všechno můžou dýchají.

Ahoj, jsem Tereza od mala se mi všichni smáli, že mám odstátý uši. Teď je mi 15 let a chodím do 9. třídy, není to o moc lepší pořád chodím do třídy s posmívající se mi lidmi.

Děti v osvojených rodinách to mají jinak než my všichni ostatní. Celý život mají na srdci otázku: ,,Proč mě někdo nechtěl?'' Příběh o dvou lidech, kteří se ztratili a zase našli. Nečekejte přehnanou romantiku. Ze života, Můj první příběh.

Nedávno jsem viděla youtubu Frozen Chilling tail. Děsivá verze Do you wona build snowman? mně úplně zamrazila. a tak jsem si řekla proč neudělat příběh který by byl podobný jako Erbenova Kytice. Tento příběh je taktéž inspirovaný Mrtví nevěsta Tima Burtona.

Název: We are Grounders! Hlavní postavy: Bellamy, Clarke, Octavia, Lincoln, Kane, Aby Vedlejší postavy: Raven, Jasper, Penny, Alec a další Doba: 2016 Stav: Rozepsaná Popis: Clarke a Bellamyho potkalo nesmírné štěstí. Dva zdánlivě si cizí lidé, zjišťují, že mají mnoho společného, velmi si rozumí a pomalu bez sebe ani nedokážou žít. Jenže život nikdy není procházka růžovou zahradou. Když se všechno zdá být naprosto perfektní, zničehonic se dozvídají, že celému světu hrozí zánik. Po celém světě se začíná šířit radiace, nyní jde o život. Stihnou se všichni brzy dostat do bezpečnostních výsadkových lodí, které je dostanou do vesmíru? Budou všichni ochotni, vyměnit život na zemi za nový domov ve vesmíru zvaný Archa? Pozn. Aut.: Příběh vzniká ve spolupráci se @ZoePercabeth

Tento příběh vypráví o Sofii Lexové (13) která bydlí se svím tatínkem Jak to bývá zvykem ta na šokole není moc oblíbená. Ale něak moc jí to nevadí protože má 6 dobrych kamarádů. Je ráda že bydlí se svím tatínem dokut se neoběví jeho nová přítelkině poté se jí celý život obrátí na ruby

Byla tma. Prudký vítr čechral listí stromů, které nebylo v té husté tmě vidět. Byla jsem sama, panika ve mně každou další minutou narůstala. Noc byla chladná a mně docházelo, že se nevrátí. Nechali mě tu, uprostřed lesa, bez jídla, bez mobilu, kterým bych si zavolala pomoc. Sklopila jsem hlavu a rozbrečela se. Zatímco já mrznu na úplně neznámém místě, rodiče si myslí, že jsem v pokoji a zlobím se na ně. Jak se to mohlo stát? Možná se ptáte: Jak se třináctiletá dívka ocitla v lese, desítky kilometrů od domova? No, to je delší příběh, pokud však máte čas, povyprávím vám ho. Máte? Skvěle! Tak pozorně poslouchejte... Mám tu další příběh, opět do soutěže Památník Terezín. Téma bylo prosté a zároveň dost složité- Jsem tu bez rodiny. Soutěž jsem sice nevyhrála, ale to mi nevadí. Mám z příběhu radost :) UPOZORNĚNÍ- v příběhu se vyskytují jména (Leo, Lenka atd.), která jsem použila do knížky Živly přírody, ale nijak to spolu nesouvisí. Leo a Lenka jsou v tomhle příběhu úplně jiné postavy, než v mé knížce. Nejsem totiž moc dobrá na vymýšlení jmen, takže jsem zvolila jednoduchou variantu všedních jmen :D Snad jste to pochopili :)