Nejsi němý?

6. kapitola

Ráno když jsem se probudila tak před mou postelí seděla Leah a zírala na mě.

,,Na tohle je moc brzy..." zamumlala jsem a otočila se na druhou stranu ke stěně protože jsem chtěla ještě spát.

Vydrápala se na postel a sedla si tak, aby byla zády opřená o zeď, jednu nohu měla skrčenou pod sebou a druhou přehozenou přes ty mé. Přetáhla jsem si deku přes hlavu. ,,Kolik je vůbec hodin, ty malej Kazisvěte?" zeptala jsem se jí. ,,Chtěla jsem se jenom zeptat jestli chceš ke snídani palačinky a kolik, ale jestli už chceš vstávat..."

Lehla jsem si na břicho a hlavu otočila od ní. ,,Ne, nech mě spát."

,,Maxi, ona nechce. Takže chceš pět a já čtyři, nebo ji zkusíš probudit?" Zeptala se zřejmě už vzbuzeného Maxe. ,,Opovaž se," zamumlala jsem už zase v polospánku zatímco Leah slézala z mé postele.

Chvíli se nic nedělo tak jsem usoudila že mám povoleno ve svém vlastním domě spát, ale ne. Ten zrádce mi odhrnul peřinu, chytil mě za kotníky, přehodil si mě na záda tak, abych visela hlavou dolů a zamířil po schodech dolů do kuchyně. ,,Ty zr-" ,,Hodnej, hodnej," pochválila ho Leah.

Vzdychla jsem. ,,Ještě o půlnoci jsem byla v kuchyni a když jsem se vracela tak jste spali. Kdy jste se sakra stihli domluvit?!" ,,My? My jsme dobří kamarádi, a ti si pomáhají." ,,Jo, to určitě. Neznáte se ani dva dny!" ,,Já vím, že? Je to šílené!" odpověděla mi Leah a všichni tři jsme se začali smát.

[•♥️•]  [•♥️•]  [•♥️•]  [•♥️•]  [•♥️•]  [•♥️•]  [•♥️•]

Celý zbytek dne se skoro nic nedělo. Měli jsme oběd a šli si zaskákat na zahradu na trampolínu. Potom Leah odešla už domů, a za chvíli měl odejít i Max. Uklízela jsem přistýlky a Max ležel na mojí posteli na břiše a pozoroval mě.

,,Tak," řekla jsem když jsem byla hotová a otočila se s úsměvem na něj.
,,Nevím jak ty, ale já už mám volno."

V tu chvíli se ozval zvonek.

,,Jdu tam," zavolala jsem do domu.
,,Měl pro tebe někdo dojet?"
Max kývl a popadl svoje věci.

,,Ahoj!" Za dveřmi stála vysoká dívka, odhadem tak dvacet jedna a zářivě se usmívala. ,,Ahoj..." Řekla jsem a prohlédla si ji.

Měla dlouhé kaštanové vlasy do pasu, bílé tílko, žlutý tenký svetr který jí spadal přes ramena až po předloktí, a šortky které měla těsně nad kolena. A všimla jsem si, že kromě zářivého úsměvu ji zdobila na pravém uchu Howlova náušnice a malý piercing. (Dám vám ji nahoru)

,,Ty jsi ta jeho kamarádka?" Max vyšel za ní a na půl cestě k Jeepu se otočil a čekal až si dopovídáme.

,,Jo jsem, a-" zasekla jsem se. ,,A ty jsi...?"

,,Jsem jeho starší sestra. Jmenuju se Kim," řekla a podala mi ruku.

,,Aha, hezký jméno. Já jsem Amy." Potřásla jsem si s ní rukou.

,,Tvoje taky. Hele, vím že je to možná trochu narychlo, ale nechtěla by jsi zítra přijít k nám? Max nikdy zrovna neměl kamarády a chtěla bych tě lépe poznat..."

,,Jo jasně," odpověděla jsem. ,,Jen mi řekni adresu."

Tak to by bylo :D

Druhou půlku jsem psala dneska večer o reklamách při Příběhu stoleté velryby (jsem jediná kdo u konce brečela jak želva? Ale vážně, #láska , dát za někoho život a poslat ho do světa lidí). Těším se až napíšu další kapitolu, i když to bude asi za pár měsíců, jenže první, tahle a příští kapitola jsou jediné jakkoli plánované, zbytek se vymýšlí za pochodu. A taky... Omlouvám se že jsem tam dala Howlovy náušnice, jenže jsem tím filmem POSEDLÁ

Dobře lidičky, mějte se hezky a neponocujte, Sayonara♥️~