kapitola první

42 8 7
                                    

Tu noc bylo chladno. Kouřově šedý lovec se chvěl ve svém pelíšku z mechu. Kvůli jeho krátké srsti mrzl víc než většina ostatních členů smečky. Pak ale pocítil jak mu na čumák něco káplo, otevřel oči a spatřil svou sestru. Moréna stála nad ním a tlamy ji odkapávala krev. Než stihl něco říct Moréna ze sebe vychrlila "Alfa nás posílá na hlídku. Jdeme ty, já, Orchid a Luňák". _ale vždyť jsme lovci_ pomyslel si Taipan. "Hlídkaři mají jiný úkol" odvětila Moréna jakoby mu četla myšlenky. Pokrčila rameny a odkráčela k východu doupěte. Taipan si povzdychl a následoval ji. 

Orchid a Luňák už na ně čekali. "No konečně, už jsem si myslel, že jste na nás zapomněli" řekl posměšně Orchid a Luňák na sourozence popuzeně zavrčel. "Nemůžeme za to-" spustila Moréna, ale Orchid ji mávnutím ocasu umlčel. Moréna jen protočila očima. "Tak už pojďme". Zabručel Taipan. Orchid přimhouřil oči, ale už nic neřekl.
Psi opustili tábor a Taipan se po chvilce otočil na svou sestru "proč nás vlastně Alfa posílá na hlídku tak brzo?" Moréna si povzdychla "Kvůli krátkým čenichům." Taipan se zahleděl na svou packu na které ho ještě pořád pálil škrábanec z jejich minulé potyčky s kkrátkými čenichy. Tehdy narazili na skupinu krátkých čenichů, kteří se je snažili odehnat kameny a dalšími předměty. V ten den byli nepřátelé v převaze, takže se psi ani nemohli moc bránit. Nikomu ale naštěstí nezpůsobili žadná vážná zranění. "Neměli bychom si najít nějaké jiné území? Dál od nepřátel" Moréna ale nakrčila čumák "utéct? Nikdy! Tohle je naše území a já nikam odcházet nehodlám!" Taipan chtěl něco namítnout ale Orchid, který je vedl z ničeho nic zastavil a zavětřil "cítím krátké čenichy ..." pach je už zvětralý". Namítl Luňák. "Stejně bychom o tom ale měli říct Alfovi" řekla Moréna a nijak se nesnažila v hlase zakrýt veškerou nenávist, kterou vůči krátkým čenichům cítila. Ostatní psi souhlasně přikývli.
Hlídka se otočila a namířila si to zpátky k táboru. Když psi dorazili spatřili Alfu jak něco vykládá Fawnovi, jeho betovi, který byl zároveň Taipanův otec. Oba se na ně otočili a beta se zeptal "tak co? Narazili jste na krátké čenichy"? Orchid zavrtěl hlavou "ale narazili jsme na jejich pach". Alfa se zamračil "měli bychom si dávat pozor. Zítra si vezmete večerní hlídku". Orchid zastřihal ušima "Dobře otče". Bylo jasné, že se mu nelíbí dělat práci hlídkaře, ale nahlas to nevyslovil.

Jakmile ho Orchid uvolnil zamířil Taipan přímo do středu rozlehlé mýtiny. Bylo slunečno, takže by se mohl aspoň chvíli natáhnout na vyhřáté trávě. Lehl si a pohledem těkal po psech, kteří odpočívali kousek od něj; Byli tak Šavle a Javorečka - dvě přibližně staré feny, které na něj zavrtěli ocasem jakmile ho spatřili, Luňák, který si taky rozhodl odpočinout na sluníčku a Taipanova matka Labutěnka. Dlouhonohá šedá fena s hlubokýma hnědýma očima. Labutěnka si ho všimla a tak k němu ihned zamířila. "Jak bylo na hlídce"? Zeptala se ho. "Jsem lovec, chodit hlídkovat není má práce". Zabručel Taipan. "Já vím, taky se mi to moc nelíbí, ale víš že se to tu poslední dobou začalo hemžit krátkými čenichy". Taipan přikývl, v tomhle měla jeho matka pravdu. Taipan viděl jak se Luňák zvedl a zamířil k doupěti. "Zítra jedete taky"? Mladý lovec znovu přikývl. "Ale až večer".
"Aspoň budeš moci déle zůstat v pelechu". Dloubla do něj přátelsky Labutěnka. Taipan ji na oplátku něžně olízl ouško. Oba vedle sebe ještě chvíli leželi.
"No nic, asi už taky půjdu". Stará fena se zvedla. "Řekni své sestře aby na sebe dávala větší pozor a nehádala se kvůli každé hlouposti. Slyšela jsem, že se dnes ráno před hlídkou porvala s Javorečkou." Hodila nenápadný pohled na drobnou fenku, která se pořád bavila se Šavlí. Javorečka a Moréna spolu sice v podstatě vyrůstaly, ale obě měly zcela odlišné názory. "Tak proto ta krev". Zamumlal spíše pro sebe Taipan když viděl jak Labutěnka pomalu odchází pryč. Zavřel oči a vzpomněl si na svou štěněčí smečku. On, jeho sestra Moréna, lehce povýšený Orchid, drobná Javorečka, spravedlivá a vstřícná Šavle, tichý ale věrný Tsavo a malý Fjord, s kterým si nikdy moc nerozuměl. Vzpomněl si na časy kdy se spolu učili lovit a poznávali nové věci.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 07, 2021 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Štěkej jako o Život [_Tábor Stínů_] [POZASTAVENO!!] Kde žijí příběhy. Začni objevovat