Heteráček

S výskotem a výkřiky vlastními jeho divoké povaze vletěl do mého pokoje a téměř s parakotoulem skočil přese mě vedle na moji postel. Jelikož ho znám a věděl jsem, že přijde a že mě bude chtít překvapit, tak se nechá dovnitř pustit mojí mamkou, ani jsem nezvedl pohled od své knihy a dělal jsem, jako by tu snad nebyl.

„Hej, ty buzerante,“ začal se smát po pár neúspěšných pokusech mě od mého teplého příběhu odtrhnout, knížku mi vyškubl a hodil ji za sebe.

„Co tu chceš, heteráku?“ zasmál jsem se, ale posadil se a na uvítanou ho lehce objal.

„Nevím,“ pokrčil rameny, „jsem se doma nudil, tak jsem si řekl, že dneska budu spát tady.“

„No ty seš dobrej,“ uchechtl jsem se, „a kde jako? Já tě ve své posteli nechci,“ smál jsem se, i když jsem to nijak zle nemyslel. Samozřejmě by mi nevadil, kolikrát už jsme spolu v jedné posteli spali. Vždycky ta naše "harty pard" do pozdní noci a ráno dobíhání autobusu polonazí, protože jsme zaspali a nestihli se ani doobléct.

„Aléé, nehraj si na heteráka, Hazz,“ dobíral si mě s úšklebem.

„Na nic si nehraju, vole,“ praštil jsem ho slabě pěstí do paže a zase si lehl. S úsměvem jsem na něj hleděl, tak si lehl taky, na bok čelem ke mně. Otočil jsem se k němu.

„Ty víš, že si tě rád dobírám, ty můj malej teploušku,“ zachichotal se.

„Vím, ty můj malej heteráčku,“ pousmál jsem se a po chvíli ticha se ho zeptal, co tedy budeme celou noc dělat.

Místo toho, jak jsme se dohadovali, vám radši vysvětlím vztah mezi námi. Totiž heterák a buzerant nejsou jen trapná pubertální oslovení, ale doopravdy tomu tak je. Já jsem gay, on heterosexuál. Jsme nejlepší kamarádi, kupodivu si hodně rozumíme, asi proto, že já jsem docela citlivka a dávám si pozor, komu věřit, a on není stejný jako ostatní kluci. Nechce holku jen pro sex, chce najít někoho, kdo by mu rozuměl. Občas si ho trochu dobírám, že takového člověka už přece našel, a vesele ho přitom škádlím svými pohledy, ale nemyslím to vážně. Nikdy jsme spolu nic neměli a já o tom ani nepřemýšlel.

„Dobře, tak když ty nevíš, tak si dělej, co chceš. Já si budu číst,“ vyplázl jsem na něj jazyk. Natáhl jsem se přes něj, vzal si svojí teplou knihu a opět ji otevřel tam, kde jsem skončil.

„Noták!“ naléhal pořád a pořád dokolečka a pořád důrazněji, avšak já se ho s potlačovaným smíchem snažil nevnímat. Po pár dalších minutách ignorace si lehl vedle mě, přisunul se až těsně ke mně, takže mě jeho jemné vlasy lechtaly na krku, a zabodl pohled do řádků knihy.

„Ó, Edwarde, sténal jsem hlasitě, jeho hlavu si přidržoval proti klínu. Hmmmm. Sledoval jsem, jak mé mužství mizí v jeho růžových rtech…“ četl nahlas scénu z knihy. S pobaveným pohledem do stropu jsem knihu zabouchl a odložil na stolek. Pak jsem sklonil pohled k němu a on naopak kouknul nahoru na mě, nosem mi se smíchem narazil do čelisti. „Co to čteš za porno, bože?“

„Hezký,“ odvětil jsem. Cítil jsem, jak se červenám.

„Aww, snad se nestydíš, ty buzerantíku, nunuuu,“ zamumlal. Otočil se na bok, podepřel se na loket a druhou rukou mě zatahal za tvář.

„Ne, blbče,“ odstrčil jsem ho se smíchem.

Zase se přikulil zpátky a chtěl mě znovu zatahat za rudou tvář, čemuž jsem se chtěl ubránit. Začali jsme se různě strkat. On se ke mně chtěl dostat, já mu bránil. Se smíchem jsem mu dal i malou facku, aby mě nechal, on se ale naopak posadil a začal bojovat ještě víc. Rychleji se pohyboval, oběma rukama po mě šel a já jeho útoky nestačil odrážet. Až po chvíli se mi podařilo chytit jeho ruce do dlaní a pevně ho držet.