Heteráček

Heteráček | ne moc hetero

~~ Tak jo, tak jo, napsala jsem vám to. Váhala jsem. Chtěla jsem, ale nevěděla jsem, jak. Asi stokrát jsem to přepisovala a opravovala a dopňovala a pomalu mi to začínalo lézt na nervy, jak jsem to četla furt dokola :D Anyway it's here. Doufám, že se bude líbit, děkuju vám všem za všechny ohlasy :) love, Carlie xx ~~

Tu noc jsme byli vzhůru dlouho do rána. Byl pátek, tak proč chodit spát, když se další den nemusí do školy. Krom toho jsme měli dost práce…

Nejdřív jsme se snad celou hodinu jenom líbali a za mazlení se se svlékali. I když byl Lou nedočkavý, nespěchali jsme, nebylo kam. Chtěl jsem mu dát, co nejvíc jsem mohl, ukázat mu to kouzlo sexu dvou kluků. Lehce a pomalu. Líbal jsem ho po celém těle, úplně po celém, chtěl jsem být co nejněžnější. A on se mi to pak snažil oplatit, ale celý se nervozitou chvěl, tak jsem ho zastavil, stáhl si ho do objetí a šeptal mu něžná slůvka, uklidňuje ho tak.

„Můžeme toho nechat,“ navrhoval jsem, i když by mě to mrzelo. Chtěl jsem ho, hodně. Naštěstí mi to hned vyvrátil šeptnutím, že chce pokračovat, jen se trochu bojí, protože je to pro něj poprvé. S holkami se vždy jen líbal, maximálně se tak trochu mazlili, ale oblečení.

Povzbudivě jsem se na něj usmál a povalil si ho pod sebe, abych mohl rty sjet po jeho těle až ke klínu a jemně mu kouřit, než ho nechám si mě vzít. Bylo zřejmé, kdo koho. On je hyperaktivní šáša a já, pokud už nejsem typicky submisivní člověk, alespoň z nás dvou submisivnější jsem. A také jsem mu nechtěl působit bolest. Lou na to přistoupil, aniž bychom řekli jediné slovo. Dobře situaci odhadl, a i když říkal, že se bojí, aby mi nijak neublížil, nakonec poslechl má povzbudivá slova, že to zvládnu, a udělal to.

Cítil jsem se tak krásně, když si mě bral, cítil jsem ho všude. Tiše jsem sténal, hlavně aby nepřestával. Bylo to něžné, dokonale krásné a zdálo se to, jako by se čas zastavil a my se milovali celou noc, dlouhé hodiny. Což však nebylo možné, na to jsme ani neměli dost síly. Dlouho potom jsme se dál už jen mazlili a líbali a nechtěli přestat.

Alespoň já nechtěl. Bylo to s ním tak krásné, už nikdy jsem nechtěl přestat, chtěl jsem ho jen pro sebe. Cítil jsem, jak se pomalu zamilovávám. Do kamaráda, kterého jsem nikdy jinak nebral, i když vždy byl tak blízko a já klidně mohl něco cítit. Necítil jsem, až teď. Z tohohle než se dostanu, to bude trvat.

Když jsme v objetí usínali, začínalo se pomalu rozednívat.

Probouzel jsem se v jeho pevném sevření. On ještě klidně spal, stočený u mého boku, i když mi budík na stolku oznámil, že už je po desáté, vlastně skoro jedenáct. Pousmál jsem se, když se ke mně ze spaní přitulil ještě těsněji, ohnul jsem ruku v lokti a začal mu vískat vlásky, čímž jsem ho bohužel probudil. Zavrněl a rozespale na mě zamžoural, když zaklonil hlavu.

„Dobré ráno,“ popřál jsem mu rozněžnělým tónem a dal mu pusu na čelo.

„Mhmm,“ přivřel oči a pak se s omluvou, že mě využil jako plyšáka, vyprostil z mého objetí a lehl si vedle na záda s úlevným heknutím. Asi ho záda bolela, jak celou noc/ráno ležel skroucený v mém objetí. Nebo ho bolely svaly, protože… chápeme. Proto jsem víc submisivní, nedokážu vynakládat tolik energie.

„Mně to nevadí,“ pousmál jsem se, načež můj úsměv hned poklesl, protože jak jsem ho už neměl tak blízko u sebe, cítil jsem, jak se mi vzdaluje a jak strašně nedosažitelný pro mě jako kluk-přítel je. Jen tak, aby to nebylo slyšet, jsem si smutně povzdechl. Nikdy nenajdu někoho, kdo by mi rozuměl tak, jako on, můj malej heteráček. Co není až tak moc hetero.