„Neexistuje taková nenávist jako ta, která se narodí ze zrazené lásky..“ tuto větu pronesla Virginia C Andrews, jejíž život nebyl zrovna procházka růžovou zahradou. Když byla malá holčička, tak bylo vše v pořádku, vše se zvrtlo až v 15ti letech po ošklivém pádu ze schodů, po bolestivých a náročných operacích, ve kterých bojovala o pohyblivost svých dolních končetin, které nakonec nebyly nic platné, stejně skončila na vozíku.
Nicméně svoji snahu o vysněný život umělce nevzdala a po nesnadné cestě k aspoň částečného úspěchu se ho dočkala a brzy se stala úspěšnou ilustrátorkou a později i úspěšnou spisovatelkou.
Ano, právě jsem vám zde popsala život mé oblíbené spisovatelky, kterou obdivuji hlavně proto, že toho máme spoustu společného a to hlavně to, že mě dohnal stejný osud a to je upoutání na invalidní vozík.
