Extinguishing 2: Čerstvá žárovka

Vláďa:
Poslední slzy mi stékaly po tváři, když jsem s Šimonem utíkal na "Pitchforkské nádraží čtvrti Brnie" abychom nasedli na první šalinu co pojede. Najednou někdo zařval: "Stůjte, mám meč a nebojím se ho použít!!!" Zhnuseni, s odporem a já ještě stále se slzami v očích jsem se s Šimonem otočil. Stál tam náš profesor dějepisu.

Profesor dějepisu, Přemek Vypečený:
"Vím co jste provedli a kdo jste. Předpokládám že nemáte ani tušení co teď dělat, že?" Chlapci se na mě podívali se zahanbeným výrazem. Uvědomil jsem si, že jsem nejspíš jediný, kdo jim dokáže poradit jak vrátit jejich kamarádku mezi živé. " Pánové, existuje jistý muž, který by vám dokázal pomoci. Říkám mu Šaman... Protože jeho jméno si nemůžu zapamatovat. Má to ale jeden háček, až ho potkáte, budete s ním muset hovořit ve verších, protože je velmi specifický.

Vláďa:
Skutečnost že Adélka by mohla zase žít mě natolik dojala, až mi z toho znovu ukápla slzička. A pak jsem si to uvědomil: jak tohle všechno může sakra vědět. Je snad jako já a Šimon? To asi né, na Sawdust priesta nevypadá a Ťétobendr by nám nepomáhal. Ale teď není čas to řešit, musíme rychle pomoct Adélce. Tak jsem mu odpověvěl: "Fajn, we improvise, ale kde vůbec bydlí ten Šaman?"

Přemek:
Na chvilku jsem se zamyslel..................*zamýšlí se.............."Už dlouho jsem ho neviděl. Co vím, tak naposled byl v Kanadě, někde poblíž medvědího jezera." Vláďa se na mě zděšeně podíval: "To jako až úplně na severu?" "Myslím že ano."

Šimon:
Podíval jsem se na Vládu dramatickým pohledem a řekl: "WINTER IS COMING!"

Vláda:
Opětoval jsem Šimonovi jeho dramatický pohled. "V tom případě se budeme muset přiobléknout". Vyrazili jsme tedy s Šimonem do Kanady hledat takzvaného Šamana.

Vojta:
Seděl jsem s halvou v dlaních vedle mrtvé Adélky na gauči a vzpamatovával se z mé proměny v Ťétobendra. Nabyl jsem teď spoustu nových schopností, které by mi mohly pomoct najít vraha a pomstít Adélku pro kterou jsem tak intenzivně truchlil. Nebyl jsem ale dost zkušený a sám bych to nezvládl. Potřeboval jsem pomoc a já věděl přesně čí. Zašel jsem tedy do nejbližších ztrát a nálezů. Když jsem tam přišel, recepční mě hned poznala "Dobrý den, jako obvykle? Ano, zaveďte mě přímo k ní." Prošli jsme tajnou chodbou ve zdi, recepční mi pokynula směrem ke dveřím na konci chodby a vrátila se zpět. Hlasitě jsem polknul, na dveřích byla cedulka "profesionální čuchač, Anika". Otevřel jsem dveře a vstoupil do místnosti. Seděla na židli otočené zády ke mě.

Profesionální čuchač, Anika:
Dříve než stačil cokoliv říct jsem promluvila: "Ráda vás znovu cítím, pane Šimeček. Co pro vás mohu udělat?" Zklíčeně se na mě podíval a popsal co se stalo. Podle jeho popisu by nemělo být moc těžké vrahy najít, ale nejdřív se musíme zastavit u místa činu. Vrátili jsme se tedy zpět k Vojtovi domů.

Vojta:
Zavedl jsem jí přímo ke gauči, na kterém Adélka ležela. Anika jí začala očuchávat od shora dolů a zastavila se u rány po kousnutí na pozadí. Najednou povídá: "Byl to Sawdust priest, to je jisté. Pach přímo nepoznávám, ale je velice výrazný, takže nebude obtížné ho vystopovat. Měli bychom si však pospíšit.”

Vláďa:
Když jsme dorazili k medvědímu jezeru, začali jsme se rozhlížet po Šamanovi. Najednou jsme spatřili vstup do jeskyně. Vstoupili jsme tedy. Uprostřed stálo týpí. Nevypadalo to že tu někdo je, tak jsem zavolal: "Haló, haló, je tu někdo? Hledáme šamana."

Šaman, Ríša Sakhalae Lam Ton:
V klidu jsem si meditoval v Týpí, když v tom nějaký buran začal řvát na celou jeskyni. Popadl jsem luk a vyběhl ven se svým meditačním outfitem. "Hej, vy burani, jenž na celou jeskyni hulákáte. Buďte tiši! A co tu vlastně děláte?"