PO HODINĚ
,,Tak pojď už, trvá ti to" popoženu Davida a odvadím Ho k sobě domů. Bydlím v pátém patře. Není tu výtah, takže se mu moc nechce. Už jsme tady. Vejdeme dovnitř, rozhlíží se.
,,To sis to tu malovala sama?" zeptá se mne.
,,Ne, to tu bylo už dřív. Někdo měl zjevně rád římský styl. odpovím mu, ale najednou mlčíme. Oba se na sebe navzájem díváme.
Po obědě si začne vybalovat věci které si přivezl z věznice. Samej bordel. Odskočím si. Mezitím mi prohlídne moji tajnou skříňku.Vyletím na něj, pořádně Ho seřvu.
,,Cos všechno přečetl??'' zeptám se Ho na obranu.
,,Jen to co jsem potřeboval vědět.'' odpoví klidně.
Hned potom jdeme do města na obecní úřad.
,,A Lussy, proč si byla vůbec ve vězení?'' zeptá se mě po cestě.
,,Nebyla bych tam, kdyby mě nepodvedi.'' odpovím s trošku naštvaným hlasem.
,,Tak to promiň."
VEČER
Pozval mě na večeri. Jdeme do restaurace, kde je to sice levný, ale dobře vaří. Objednán si hovězí biftek se zeleninou. On si dá tatarák.
,,Jak dlouho si tam byla?" zeptá se mě.
,,Deset let. A nebylo to tam vůbec zábavný." odpovím s plnou pusou, ale mám při tom divnej pocit. K večeru se snažíme držet se v příkmý a tak si objednané jenom jednu skleničku šampaňského. Když deme domů, ještě furt se mi třepou nohy, nevím proč. Před panelákem si ještě sedneme na lavičku a povídáme si. Uběhne hodina a on se mi zadívà do očí.
,,Líbim se ti. Já to vím. Přečetl sem si to v tvojí skřínce, a mám jednu prosbu.' Budeš se mnou chodit??'
