Lords of BMX

6. přespávačka 1/2

Ještě den... musím to prostě vydržet když už je ten čtvrtek, zítra pátek a hurá do nákupáku. "Nepíšem že ne?" zeptala se mě Victory a na lavici si hodila fyziku, "asi tě Victor zklamu ale ano" řekla jsem a začla jsem se smát. A tak mě napadá že bych si to ještě mohla projet, sice to umím ale jistota je jistota. Do školy po třech dnech konečně přišel Alex a hned přišel i s úžasnou zprávou že od pátku do neděle je doma sám tak že by jsme mohli udělat přespávačku a všichni jsme samozřejmě souhlasili. " Hele a mohli by jsme to rovnou spojit s tím nákupákem v pátek, co vy na to" řekla Tess, sedla si na lavici a čekala na naší odpověď, chvíli jsme zvažovali ale na konec jsme i s tímhle návrhem souhlasili přecejen to bude úžasný večer.

Hodiny ve škole se táhli pomalu... pomaleji než jiné dny protože máme sedm hodin. Na wi-fi taky být nemůžeme protože nám jí ti inteligentní lidi zrušili, boha už ať je ten víkend já to fakt už nedávám. "Nešli by jste dneska na BMka?" zeptal se Luck když zrovna zazvonilo a učitelka vtrhla do třídy jak kdyby byla nevím co, na Nicka jsme jen kývli na znamení že ano a posadili se.

Jo poslední hodina a ještě jsme se v té předtím dozvěděli, že se jde zítra ze třídou do kina na nějaký historický film v rámci zítřejšího projektu ,,historie". Takže to znamená, že se zítra neučíme to je to dobré a to špatné že budem dáni do skupin i s jinýma třídama. Učitelka nás rozdělila do skupin a co jsme čekali nejsme spolu, ale no ok aspoň Troy a Tess je se mnou.

3... 2... 1... "Jde se!!!" Zařvala jsem po celé třídě, hodila si věci do batohu a ze třídy vyletěla jak potrhlý lachtan. Seběhla jsem schody a šla přímo k mojí skříňce, dala jsem si boty a snapku a vyšla ze školy... ach ten pocit volnosti. Pak přišli i ostatní, "hey ten učitelčin face když si vyběhla, lol taký facepalm" řekl Nick a začal se smát. "To je sice super, ale já mám hlad" řekla jsem Nickovi a pofiderně se usmála. "No tak jestli hodláš na ně čekat tak asi umřeš hlady..." řekl mi Troy, vzal mě za ruku a táhl mě od školy. "A proč bych umřela však za chvíli půjdou, nebo snad ne?!" Zeptala jsem se ho a zastavila se, "učitelce tam pomáhají... dobrovolně" odpověděl mi a usmál se. Pokrčila jsem rameny a šla s Troyem se ještě kouknout k rampám jestli to má dneska šanci tam jít, protože někdy tam bývá fakt mrtě hodně lidí. A ani dneska jsme to štěstí neměli, zas to tam bylo jak v mraveništi, což je k posrání. "Dneska to vypadá na les co?" Zeptal se mě Troy a já na něj jen kývla pro souhlas.

Cestou domů jsme se domluvili v kolik a kde a rozešli jsme se každý k sobě domů. Odemkla jsem dveře a moje obvyklá věta když přijdu domů "mamííííí jsem domáááá", takové to ověření jestli mám chillovat - což v mém případě znamená běhat po bytě jen v kalhotkách a triku s bedýnkama na plno a tancovat po celém bytě jak kretén a tu druhou "nechillovou,, variantu si představit asi umíte... V tu chvíli, když jsem zařvala tak něco co by asi nikdo nečekal, vyletěla mamka z koupelny jen v ručníku a začla se úplně vystrašeně vyptávat co se děje a jestli jsem úplně blbá že jí takhle lekám. Ona má co mluvit, když tady vlítne jem v ručníku... fájn, nebudeme to tedy řešit, "co je na oběd?" Zeptala jsem se mamky a ta jen ukázala na ledničku a řekla "jako obvykle, oběd ve stylu udělej si sám". Super Láďa Hruška number 2 jde vařit, vytáhla jsem z ledničky kuře a z mrazáku hranolky, ze šuplíku pod sporákem jsem vytáhla pánvičky a už to šlo samo... em žaludeční vředy s Charllie. "Yooo spálila jsem too!!" Zařvala jsem jak kdyby mě někdo píchl do prdele a přišlo mi to normální dokud zas nepřilétla mamka, která na mě jen koukla s otevřenou pusou, udělala facepalm a zase šla do vany.

Nějak jsem to domr*ala, ale jít se to dalo. Sice to vypadalo jak z McDonaldu ale za pokus to stálo! takže bacha na mě.

Už bylo půl třetí tak jsem se šla trochu poupravovat, stejně furt vypadám jak kentaur.