GAY SHIT (kpop oneshots)

Rivals

(StayKids)
Felix
Changbin

Zrovna jsem procházel chodbou budovy JYP Entrtaiment a projížděl si stručný scénář dnešního natáčení. Měl jsem dneska tak na spěch, že jsem se ani nestačil podívat, s kým natáčím. Prostě jsem otevřel pár stran secvakaných papírů, co mi dnes ráno dali a modlil se, ať si stihnu vše zapamatovat. Neměl jsem náladu poslouchat rejžu, že zase neumímím scénář. Posledně mi to stačilo. Nedokáže pochopit, že prostě rád improvizuju.

Došel jsem až k maskérně, do které jsem následně vešel s pohledem upřeným do papírů. Když jsem ho už asi po dvacáté dočetl, otočil jsem konečně na přední stranu, abych zjistíl, s kým teda vlastně točím.

,,To snad ne!" vyjekl jsem, když jsem uviděl to jméno vytištěné těsně pod tím mým.

,,Ahoj Felixi," ozvalo se kdesi kousek ode mě. Už jen jeho hlas mi přiváděl bolehlav. Odtrhl jsem oči od papírů, ikdyž nerad, a koukl se na tu namyšlenou kreatůru předemnou. Stál tam se svým narcistickým úšklebkem a čekal na vhodnou příležitost, kdy si do mě bude moct rýpnout.

,,Nazdar Changbine," odfrkl jsem a otočil se na patě rovnou k ateliéru, kde už seděl režisér a řešil něco s kameramanem.

,,To snad nemyslíš vážně!" vyjekl jsem, až se mě všichni lekli.

,,Co přesně myslíš, Felixi?" zeptal se s klidem režisér a dál řešil věci okolo.

,,Proč zrovna s ním??" zaskuhral jsem a pohodil rukama kolem sebe. Nemusel jsem ani říkat jeho jméno, moc dobře věděl koho myslím a určitě i moc dobře věděl, jak budu vyvádět.

,,Protože jste oba to nejlepší co tu mám a myslím si, že dva profesionálové odvedou lepší práci než kdybych k tobě přiřadil nováčka," odpověděl a nevěnoval mi ani jeden pohled, měl moc práce.
Tohle musím nějak ukecat, sice jsou za to dobrý prachy, ale tohle podstupovat nehodlám.

,,Ale no taaak! Vždyť víš jakej je. Co jsem ti kdy udělal, že mě takhle trestáš??" chodil jsem pořád za ním a stěžoval si.

,,Nebudu tady řeši vaše osobní spory. Jste v práci, tak se tak i chovejte. Navíc už je pozdě, abych někoho měnil, za chvíli začínáme," pronesl nasupěně a konečně se na mě podíval. ,,Padej se nachystat, nehodláme na tebe čekat," ukázal mi směr maskérna a já věděl, že už s tím nic nenadělám. Měl jsem si to, blbec, zkontrolovat hned na začátku, třeba bych ho ukecal. Možná bych mohl předstírat, že se mi udělalo špatně. Nápad dobrej, ale neprošlo by mi to.

,,Byl sis stěžovat, Lee?" uslyšel jsem ten jeho oplzlej tón, jen co jsem vešel do dveří.

,,Drž klapačku, Seo," odsekl jsem mu a šel se chystat. Kdyby mu aspoň na to natáčení zalepili pusu, tak bych to třeba nějak přetrpěl.

,,Ale ale, pan odbarvená palice se zlobí?" poznamenal, když si zapínal košili. Šlo na něm vidět, že si to užívá mě takhle týrat.

,,Říkám ti, abys byl zticha, skrčku!" zasyčel jsem. Byl sice menší jen o pár centimetrů a na první pohled to nešlo ani poznat, ale každý nesnáší, když si děláte srandu z jeho výšky. Zvedl jsem zrak k zrcadlu, abych v odraze zkontroloval úspěšnost mé poznámky v jeho obličeji, ale ho to očividně neurazilo. Nebo to aspoň nedával najevo.