Střední není špatná jak jsem si představoval

Zase ten stejný den.

"Kolik je hodin ?" říkal jsem si když jsem se probudil. Bylo 6 ráno a já jako každý den musel vstát do školy. Začínala sice až v 8 ale já jsem typ člověka co, když na 5 min zavře oči tak ho ani lopatou po obličeji neprobudíte. Vstal jsem a šel jsem si udělat snídani. Moje máma mě však přeběhla a hned jak mě uviděla tak mě přivítala slovy "Dobré ráno zlato". Opětoval jsem jí pozdrav a poděkoval za snídani. Bylo kolem 7 když jsem vyrážel. Po cestě jsem potkal mého nejlepšího kamaráda Johna. Jakmile mě zahlídl tak s našim pozdravem, který složitější stejně jako 1+1 pozdravil. John hned upozornil " Vypadáš jako kdyby tě někdo mlátil celé ráno lopatou". Moje odpověď přišla hned "Máš pravdu taky si tak připadám". Naše konverzace nás dovedla až do školy. Bohužel nejsem s Johnem ve třídě a tak jsme se dohodli, že si spolu sednem na obědě. Jakmile jsem došel do třídy tak začalo zvonit a já si sedl vedle někoho kdo vás probodne a zakope pohledem Mei Tuckerová. Chtěl jsem ji pozdravit, ale říkal jsem si že mám ještě se svým životem plány a že nehodlám dneska zemřít. Tak jsem radši držel jazyk za zuby. Zachvíly přišla naše učitelka paní Jiglesiová, která přinesla vážně nemilé zprávy. "Mílí žáci je čas na projekt ve dvojicích". Možná si říkáte co je na tom že se bude dělat projekt špatné no já nemám nikoho s kým bych byl v kontaktu. Jediný s kým se bavím je John. Jiglesiová řekla, že si dvojice vybere sama. Modlil jsem se aby mě nespojila s Mei. Jak jste mohly uhodnou Mei mě nenávidí stejně jako já ananas ne pizze, takže dost. Došla k mému jménu "Toby?". "Ano" odpověděl jsem. "Ty budeš spolupracovat s Mei". Vykřikl jsem " COŽE!!". Jiglesiová se s udiveným výrazem ptala "Máš s tím nějáký problém Toby?". Nechtěl jsem dělat problémy a tak s velkou nechutí jsem přijal spolupráci s tým kdo mě v nejbližší době zavraždí. Skončila hodina a já radostně běžel na oběd když tu náhle mě někdo zatáhl za košili. Bylo to silné táhnutí, které znamenalo 2 věci. Buď mě někdo chytil z důvodu, že si chce pokecat a nebo horší a to, že by to byla Mei, která se mě konečně rozhodla zabít. Se strachem jsem se otočil doufajíc že to bude někdo se spolužáků. K mé smůle to byla Mei. V duchu jsem si říkla "Kurva, ona mě vážně zabije!!". V hlavě mi probíhali různé nápady jak mě zabije kde mě schová, ale největší strach jsem měl o můj mobil. Víte mám tam věci ke kterým nechci aby se někdo dostal. Mei promluvila "Po škole se sejdem před bránou". K mému překvapení jsem neměl žádný 20 centimetrový nůž v hrudníku nebo známky po kůlkách. " Hej posloucháš co ti tu říkám idiote?" vykřikovala dost naštvaná Mei. Probudil jsem se a vyhrkl " Ano, po škole se sejdem". "Dobře" odpověděla a odešla. "No to bude zase den" stěžoval jsem si při chůzi na oběd když v tom do mě někdo vrazil.  Nevim kdo to byl a tak jsem ji pouze pomohl se zvednout a šel jsem dál kde jsem se potkal s Johnem. Na obědě jsme dali kus řeči. Hned jak jsem skončil jsem vyrazil domů doufajíc že nepotkám Mei. Nevím co jsem komu udělal, ale stála tam připravená na to co chtěla. Takže je to tady zabije je mě, unese nebo mě bude mučit ?