One shots (creepypasta)

Eyeless Jack

Postava: Eyeless Jack
Typ: canon
Pohled: první osoby
________________

Procházela jsem se lesem... Trochu jsem se stratila. Už je tu dávno tma. Bojím se. O tomhle lese se říká, že jsou tu vrazi.

Stromy tu jsou všude stejné. Když se ohlédnu za sebe, nejsem si jistá, jestli jsem se otočila nebo ne.

Zoufalostí pláču. Nejsem si jistá jestli tohle není jen zlý sen. Doufám, že se každou chvílí probudím ve své měkké posteli.

Z poza mě jsem slyšela kroky. Otočila jsem se a uviděla mužskou postavu v černé mikině s modrou maskou.

Smál se mi. Přibližoval se. Otočila jsem se a začala co nejrychleji utíkat. Chytí mě i tak, ale alespoň si před jídlem zaběhá.

Spadla jsem na zem. Snažila jsem se zvednou. Nešlo to. Zkusila jsem se odplazit ke stromu. Povedlo se. Ale Eyeless Jack mě doběhl. Přitiskla jsem se co nejvíce ke stromu. Nejvíc jak to jen šlo. Zasmál se „Víš co? Jdi támhle tudy," ukázal do leva „Tam je nejbližší východ z lesa, ale zahrajeme si hru. Dám ti pět minut náskok, jestli zvládneš vyběhnout z lesa dřív než tě chytím, přežiješ, jestli ale né, zabiju tě." dokončil tvůj proslov. Trochu se ode mě odtáhl.

Zvedla jsem se ze země a snažila se běžet co nejrychleji a nekličkovat mezi stromy. Neohlížela jsem se, jen běžela.

Viděla jsem světla projíždějících aut a pouličních světel. Brečela jsem štěstím a už si představovala, jak doma ulehám do postele.

To bych ale nesměla být strhutá k zemi. Začala jsem hysterycky řvát a škubat sebou, ale nebylo mi to nic platné, protože jsem cítila ostrý, studený kov který mi probodává maso na krku. Po chvíli jsem položila hlavu na mokré listí a usínala. Navždy.